Otázky ze zoohygieny

Provozní voda – pro výrobní procesy, neodpovídá zdravotně hygienickým požadavkům na vodu pitnou a užitkovou

Minerální voda – nemusí odpovídat hygienickým požadavkům, ale musí být zdravotně zabezpečena.

Odpadní voda –ztratila charakter původní vody změnou fyzikální, chemické, biologické nebo estetické povahy

Hygiena v chovech psů

Nejzávažnější období je zima. Termoneutrální zóna u psa je 18-24 C.

Hygiena v chovech koček

Termoneutrální zóna dospělé kočky je 20 - 24°C při relativní vlhkosti vzduchu 45 – 60 %.

Hygiena v chovech skotu

Citlivější k vyšším teplotám, kvůli specifickému uspořádání cévního řečiště. Uložení tepen a žil je v těsné blízkosti. Teplotní pohoda 17-20 C.

Hygiena v chovech koní

Hygiena v chovech prasat

Vyhovuje spíše nižsí teplota 12-20 C. fyzikální termoregulace je relativně slabě vyvinuta. Průvan ->chladový sres, onemocnění dých. Ústrojí. Vlhkost 50-80%.

Hygiena v chovech drůbeže

Nutné dodržování minimální šíře veterinárních ochranných pásem. Zajištění plynulého přívodu vzduchu. Technologické způsoby chovu – na podlaze, v klecích, alternativní chovy. Rozměrové a prostorové požadavky vychází z fyziologických potřeb drůbeže. Teplota kuřata 30-34 C a nosnice 13-21 C. Vlkhost 60-80 %.

Imunochemické metody v diagnostice (ELISA) – hlavní princip

Polymerázová řetězová reakce (PCR) – užití, princip

Odběr vzorků (metody, indikace, transport, rizika)

Metody využívané ve veterinární praxi, metody separační (odstředivka), metody analytické-optické (např. absorpční spektrofotometrie, turbidimetrie), elektrochemické metody (potenciometrie, amperometrie), chromatografické metody (plynová chromatografie, vysokoúčinná kapalinová chromatografie), imunochemické metody a molekulárně genetické metody.

metody optické- sem patří absorpční spektrofotometrie, reflexní spektrofotometrie,

turbidimetrie, fluorescenční spektrofotometrie, nefelometrie, plamenová emisní

fotometrie, atomová absorpční spektrofotometrie (AAS), luminometrie, refraktometrie

Transport biologického materiálu

Předáváme-li vzorek k vyšetření, musí být vždy řádně označen a doplněn průvodním

listem, kde je adresa majitele a veterinárního lékaře. Zároveň jsou součástí listu

anamnestické údaje, které zvyšují informovanost vyšetřujícího lékaře a dávají možnost po

dohodě provést další potřebná vyšetření.

Metody elektrochemické - potenciometrie (iontově selektivní elektrody), voltametrie (polarografie), amperometrie (Clarkova elektroda), coulometrie (titrace chloridů) a konduktometrie (vodivostní měření – využívané pro kontrolu kvality neionizované vody a pro stanovení hematokritu). Principem potenciometrických měření je měření elektrického potenciálu mezi dvěma

elektrodami (referenční a měrná) elektrochemického článku.