Otázky ze zoohygieny

Antiparazitika (dělení, indikace, rizika použití, rezistence)

Antiparazitika – preparáty používané proti parazitům

Dělí se na:

antikokcidika – k prevenci a léčbě kokcidiózy – používají se různé druhy antibiotik, mohou se podávát léčebně, preventivně, nebo jako stimulátory růstu. Je třeba dodržovat terapeutické schéma.

Antihelmintika – k prevenci a léčbě invaze cizopasných červů. Rozdílnost je v dávkování a toxicitě pro jednotlivá zvířata. Aplikovat je bez rozmyslu vede k rezistenci určitých kmenů.

Benzimidazoly – účinné na oblé červy, ve vyšších dávkách i na tasemníce. Vážou se na bílkovinu tubulin, tím zabrání polymerizaci na mikrotubulin (ta se účastní procesu mitózy a buněčného dýchání).

Ektoparazitika – proti vnějším parazitům.

Makrocyklické laktony – mechanismus účinku spočívá v přerušení přenosu podnětů mezi CNS parazita a jeho svalovinou. Parazita nezahubí, ale ochromí ho a ten je pak vyloučen GIT.

Paraziquantel – proti plochým červům (tasemnicím) ostatní jsou vůči ní přirozeně rezistentní.

Většina účinných látek působí na dospělá stadia parazitů – jsou adulticidní

Stadia ve vajíčkách bývají přirozeně rezistentní.

Antibiotika (dělení, indikace, rizika použití, rezistence)

Antibiotika jsou látky vznikající při metabolismu mikrobů, plísní, rostlin a živočišných tkání. Působí bakteriostaticky(může utlumit její účinky) , bakteriocidně(může bakterii zcela zabít) , fugistaticky a fungicidně.

Skupiny antibiotik :

• beta-laktamy ( penicilin, amoxicilin…) působí hlavně na G+

• tetracykliny ( oxytetracyklin, tetracyklin, doxycyklin …) působí hlavně na G-

• amynoglikosidy ( streptomycin, gentamycin, …) pouze na G-

• makrolidy ( erythromycin, spiramycin, tylosin, klarithromycin, tulathromycin…) bakteriostatický, ve vyšších dávkách bakteriocidní

• sulfoamidy ( sulfamidin, trimethoprim, diaverdin…) široká citlivost vůči G+ i G-

• chinolony ( enrofloxacin, ciprofloxacin, norfloxacin…) G- bakterie, bakteriocidní

dělení antibiotik :

podle mechanismu účinku:

• bakteriostatická, bakteriocidní (neměly by se míchat, neboť jejich účinky se navzájem ruší)

• koncentračně dependentní – jejich účinek se zvyšuje s rostoucí koncentrací léčivé látky ve tkáni

• časově dependentní – podmínkou klinické účinnosti je doba, po kterou jejich koncentrace v plazmě překračuje MIC (minimální inhibiční koncentrace)

• skupiny s malým distribučním objemem – pronikají především do extracelulární tekutiny, méně již do buněk, tkání a mozkomíšního moku.

• S velkým distribučním objemem – pronikají i do buněk

Antibiotická citlivost a rezistence :

Rezistence je schopnost mikroba nebo parazita odolávat působení léčivé látky.

Primární rezistence – je dána geneticky ,,, sekundární rezistence – vytvoření tolerance bakterie k danému antibiotiku