EKOLOGI - základní text

st

ruktura také poskytuje náhled do populačních změn, které probíhaly v minulosti. Tak např. v jezeru 

Erie byly v letech 1945-

51  zjišťovány  věkové  třídy  odchycených  ryb  podle  růstových  kroužků  na 

šupinách. Většina  jedinců odchycených  v letech 1947-1949  patřila do  věkové třídy ryb narozených 
v 

roce 1944. Tento rok byl vynikající pro tření ryb a přežití jedinců. Věk stromů můžeme odhadnout 

pomocí letokruhů na průřezu kmenem. Analýza věkové struktury lesních stanovišť tak umožní zpětně 
zjistit, ve kterých letech 

došlo k uchycení semenáčků. Vzory věkové struktury zjištěné v roce 1928 u 

několika druhů stromů jednoho lesního stanoviště v Pennsylvani  jsou na obr. 18-7. Zajímavé je, že 

např.  u  borovice  vejmutovky  (white  pine) 

vzešla většina jedinců v letech 1650-1710, 
což asi souviselo s velkým požárem, ke 
kterému zde došlo v r. 1644. Požár 

"otevřel"  les  a  mohly  se  tak  uchytit 

semenáčky  borovice  (které  netolerují 
hluboký stín zapojeného lesa). Na rozdíl 

od toho buk, jehož semenáčky můžou růst 
v 

podrostní  vegetaci  uzavřeného lesa, 

vykazoval  relativně  rovnoměrné  věkové 
rozložení. 

24 

Věková  struktura  populace  se  mění  v závislosti  na  prostředí  někdy  překvapivě  dramaticky. 

Pohledem na obr. 8.9 bychom asi neodhadli, že jde o tutéž populaci 
v 

rozpětí  pouhých  4  let.  Jde  o  populaci  pěnkavy  Geospiza 

crassirostris  na jednom z 

ostrovů  Galapág  (GRANT A GRANT, 1989). 

Galapágy  mají  velmi  proměnlivé  klima,  což  kromě  jiného  souvisí 
s jevem ENSO (viz