EKOLOGI - základní text

předchozí  kapitoly). V r. 1983 vykazovala 

populace poměrně pravidelné věkové rozložení až na nepřítomnost 6 

let starých jedinců, což bylo dáno  neúspěchem  v rozmnožování této 
populace v r. 1977, kdy bylo velké sucho. Tento propad je patrný i ve 

věkovém rozložení této populace v r. 1987, ale navíc přibyly další dva 

chybějící  ročníky  (dvou  a  tříletí jedinci) vzhledem k suchu v letech 
1984-5. V 

této  populaci  dominují  jedinci  staří  4  roky,  což  bylo 

zapříčiněno  příznivým  rokem  1983,  kdy  se  urodilo  mnoho 

kaktusových semen, hlavní potravy, na níž záleží reprodukční úspěch 

pěnkavy. 

 
Populace mění v čase svoji prostorovou strukturu 
Populace mohou  v 

čase  svůj  areál  rozšiřovat  nebo  zužovat. 

Dobře  popsané  je  rozšiřování  areálu  u  nápadných  druhů, protože 
bylo 

rychle  zpozorováno  a  zaznamenáno  zvláště,  když  jde  o  druhy 

ovlivňující ekonomickou činnost člověka  nebo jeho zdraví a pohodu. 

Příkladem  může  být  šíření  tzv.  afrikanizovaných  včel  medonosných 
v 

Americe.  Původní  areál  včely  medonosné  Apis mellifera  sahá od 

afrických  tropů  po  mírná  pásma  Evropy.  V rámci tohoto širokého 

areálu se rozlišil větší počet poddruhů. Za účelem zlepšení vlastností 

včel evropského typu  využívaných brazilskými  včelaři byly dovezeny 
královny afrického poddruhu A.  m. scutellata v 

r.  1956  a  zkříženy 

s 

místní  formou,  čímž  vznikla  forma  dnes  nazývaná  afrikanizovaná 

včela medonosná. Přírodní výběr v horkém klimatu spolu s větším množstvím hnízdních parazitů vedl 
k