EKOLOGI - základní text

generaci  několika  jedinci  z plošky 2. Tím se v této plošce 

vzhledem k zakladatelskému efektu podstatně sníží genetická 
diverzita. Podobná událost nastane ve 47. generaci v plošce 2. 
Mezitím v 

plošce 1 došlo opět k vymření jedinců, a tato ploška 

je r

ekolonizována opět z plošky 2 ovšem vzhledem k tomu, že 

již tam je nízká genetická diverzita a navíc byla ploška 1 
kolonizována jediným jedincem, oplozenou samicí, genetická 
variabilita klesla k 

nule. Následuje vymření v plošce 2 i v plošce 

3 a opětovná rekolonizace obou plošek prostřednictvím jedinců 
s 

nulovou  genetickou  variabilitou  (z  plošky  1).  Konečným 

výsledkem  je,  že  máme  opět  3  populace,  které  mohou  mít 

vysoký  počet  jedinců  (např.  takový  jako  byl  jejich  původní 

počet),  avšak  s nulovou genetickou variabilitou. To je 

samozřejmě  extrémní  případ,  ve  skutečnosti  je  genetická 

variabilita  ovlivněna  mnoha  okolnostmi,  jako  např.  nosná 
kapacita jednotlivých stanovištních plošek, rychlost obratu 
v 

metapopulaci, celkový počet plošek, rychlost toku genů mezi ploškami atd. 

 
Svět existuje v podobě mozaiky stanovištních plošek, která se nazývá krajina 
Jednotvárné stanoviště velikých rozměrů neexistuje. Dokonce i v Amazonském deštném lese 

ve východním Peru odhalily satelitní fotografie více než 50 odlišných typů lesa, které zaujímaly plochy 

od  desítek  metrů  do  několika  kilometrů  čtverečních.  Podrobné  studie  odhalily,  že  rozšíření  těchto 

lesních  typů  odpovídalo  malým  rozdílům  v  půdních  vlastnostech  a  současným  nebo  nedávným 
narušením. Studiemi takového typu se zabývá krajinná ekologie