EKOLOGI - základní text

Novém Mexiku u jedné izolované populace. Meziroční variabilita v těchto proměnných 

je  výsledkem  lokální  environmentální  stochasticky,  zejména  proměnlivostí  srážek.  Simulační 
technikou se zjistilo, že kdyby tato populace byla zcela izolována (a tím se zabránilo imigraci), 

vyhynula by během dvaceti let vzhledem k pravděpodobnosti výskytu aspoň jednoho velmi špatného 

období pro rozmnožování. Další analýzy tohoto simulačního modelu ukázaly, že dokonce i při velmi 

20 

níz

ké  úrovni  imigrace  do  této  populace  by  podstatně  vzrostl  čas  jejího  přetrvání  (obr.  17-11 b). 

Takovéto situaci, kdy imigrace  zabrání  vyhynutí populace, se říká záchranný efekt (rescue effect). 

Záchranný efekt nemusí být jenom jednosměrný (jako u modelů zdrojových-spádových populací nebo 

u  modelů  kontinent–ostrov).  U  metapopulací,  kde  je  populační  růst  lokálních  populací  vysoce 

variabilní,  může  totiž  určitá  populace  sloužit  jako  zdroj  imigrantů  a  tak  zachránit  jinou  populaci 
v létech, kdy je její populace vy

soká  a  naopak  může  být  předmětem  záchrany  ze  strany  jiné 

populace, když její  vlastní růstová rychlost  je  velmi  nízká. Záchranný efekt byl  v posledních letech 

zjištěn u celé řady přírodních populací, např. motýlů. Zdá se tedy, že jednoduchý populační model (v 

němž lokální populace vymírají a jejich stanovištní plošky jsou opět rekolonizovány odjinud), by mohl 

být nahrazen jiným modelem, v němž lokální populace vykazují velikou variabilitu, v příznivých letech 

„zachraňují“  některé  okolní  populace  a  v nepříznivých  jsou  samy  „zachráněny“  imigrací  z okolních