EKOLOGI - základní text

brzy vypukla epidemie této choroby, která je 

šířena komáry. První  vlna epidemie  zabila 99,8 % 

populace, ale následující vlny infekce již postihly stále menší a menší procento populace. V

e třetí 

vlně  umíralo  pouze  40-60  %  infikovaných  králíků  a  jejich  populace  začaly  opět  růst.  Snížení 
virulence  myxomatózy bylo 

způsobeno  evoluční  odpovědí  jak  na  straně  králíka,  tak  viru.  Ještě 

před vypuštěním viru totiž byli  někteří králíci proti viru přirozeně rezistentní a ti přežili první vlnu 

infekce. Současně mezi viry byli přítomni jedinci, kteří byli méně virulentní a jimi nakažení králíci 
žili delší dobu.  Pokud žije králík déle, zvyšuje se 

pravděpodobnost nakažení komára a tím 

pravděpodobnost přenosu viru na jiného hostitele (komáři sají pouze na živých králících). Vysoce 
v

irulentní kmeny virů však zabily své králičí hostitele velmi rychle, čímž se pravděpodobnost jejich 

přenosu  na  jiného  králíka  snížila.  A  tak  rezistentní  genotypy  králíků  a  méně  virulentní  kmeny 
patogenního viru m

ěly vyšší fitness než vnímavý genotyp králíků a virulentnější genotyp viru a tím 

došlo k 

jejich rozšíření v populaci.  

V 

séri  klasických experimentů  vystavil D. PIMENTEL a jeho kolegové mouchu domácí vlivu 

parazitoida  Nasonia vitripennis. V 

jednom  pokuse  odstraňoval  z pokusného  zařízení  všechny 

mouchy, které unikly parazitoidovi, a populaci udržoval z chovu, který nebyl vystaven parazitoidu 
(parazitoidi se v 

této  variantě  setkávali pouze s evolučně  „naivními“  hostiteli). Ve druhé  variantě 

pokusu ponechal mouchy, které parazitoidu unikly,