EKOLOGI - základní text

Trofický mutualizmus 

obvykle  zahrnuje  partnery,  kteří  se  specializují  na  vzájemně  se 

doplňující  způsoby  získávání  energie  a  živin  (odtud termín trofické). Krásným  příkladem  je 
symbióza 

řas  a  hub  (v lišejnících)  nebo hub a rostlin (mykorhizy).  Dalším  příkladem  je  spojení 

kořenů  rostlin  s  bakteriemi  rodu  Rhizobium  fixujícími  dusík. V těchto  případech  zásobuje  každý 
z 

obou partnerů systém  živinami nebo energií, které druhý partner nemůže  nebo jen s obtížemi 

může  získat  sám.  Tak  např.  Rhizobium  asimiluje  molekulární dusík (N

2) z 

půdy,  ale  pro 

energetické potřeby vyžaduje uhlovodíky, kterými jej naopak zásobuje rostlina. Bakterie v bachoru 

přežvýkavců  můžou  trávit  celulózu,  což  nedokáže  trávicí  trakt  vlastních  přežvýkavců.  A  tak 

přežvýkavci  mají  užitek v tom,  že  mohou  asimilovat  některé  vedlejší  produkty  bakteriálního 
metabolizmu 

pro své vlastní potřeby a můžou také trávit těla bakterií samotných a bakterie mají 

užitek z toho, že získávají neustálou zásobu potravy v 

teplém a chemicky regulovaném prostředí, 

které  je  optimální  pro  jejich  růst.  Mravenci  z rodu  Atta  ukrajují  listy  a  přinášejí  je  do  svých 

podzemních hnízd, kde na nich pěstují určité druhy hub. Mravenci požírají houby, které jsou jejich 
jediným potravním zdrojem, a n

aopak houbám poskytují prostředí, ve kterém mohou žít a které se 

nevyskytuje nikde jinde v 

přírodě (tím jsou úplně závislí jeden na druhém). Takovéto mutualistické