EKOLOGI - základní text

poskytla  mravencům  potravu,  zatímco  listy  většiny 

příbuzných druhů v suchém období opadají.  

Podobným mutualizmem j

e ochrana mšic mravenci za odměnu nutričně bohaté medovice. 

Na první pohled to  vypadá jako  vynikající příklad koevoluce. Ale  ve skutečnosti  většina  hmyzu, 
který  saje 

floémové šťávy, produkuje do prostředí exkrety s vysokým obsahem cukrů, což  může 

být adaptace na charakter potravy a ne na ochranu mravenci. Na druhou stranu mravenci jsou 

generalisté, kteří napadají jakýkoliv hmyz. A tak nepotřebují žádné zvláštní adaptace na ochranu 

mšic před predátory. Ovšem otázka je, proč mravenci nepožírají mšice, o které se starají? Může to 

být  důsledkem  mutualizmu,  ale  může  to  být  také  projevem  běžného  chování  mravenců  v tom 

smyslu,  že  brání  rostlinné  struktury,  jako  jsou  květy  nebo  specializovaná  nektaria,  z kterých 
získávají potravu. Proto se nezdá, že by 

právě  toto dosvědčovalo  koevoluci.  Je  řada  dalších 

rostlin, které vytvářejí mimokvětní nektaria, která využívají mravenci jako potravní zdroje, a za tuto 

odměnu „chrání“ rostliny před herbivory.  

Řada druhů rostlin (např.  z čeledi Proteaceae)  mají semena opatřená  měkkými a jedlými 

strukturami, které se nazývají elaiosomy. Ty 

slouží  jako  potrava  mravencům,  kteří  přenášejí 

semena do svých podzemních hnízd, kde elaiosomy sežerou. Semena samotná, která jsou 
mravenci nekonzumovatelná, 

zůstávají buďto v podzemních komorách, anebo jsou vynesena na 

povrch. V 

některých typech ekosystémů je tento proces významný pro disperzi rostlin a to např. 

pro to, že 

četné  požáry  ničí  semena  na povrchu  půdy, ale ta,  co  jsou  umístěna  v podzemních