EKOLOGI - základní text

mravenčích  hnízdech,  přežijí  a  mohou  později  vyklíčit.  Invazní druh mravenec argentinský 
(Iridomyrmex humilis) 

vytlačuje  z mnoha oblastí  domácí  druhy  mravenců.  Nezahrabává  však 

semena  do  podzemních  hnízd,  ale  po  odstranění  elaiosomů  je  nechává  na  povrchu.  V případě 

požáru  jsou  semenáčky  a  semena  zničena, takže v oblastech, kam  tento mravenec agresivním 

způsobem pronikl, dochází ke snížené disperzi semen. Podobně i strom Calvaria major na ostrově 
Mauritius vyhynul po vyhubení dronteho mauricijského, jediného místního druhu schopného tento 

strom  účinně  rozšiřovat.  Ovšem  adaptace  mravenců  a  stromů  nemusí  být  příkladem  koevoluce 
v úzkém slova smyslu, protože u  mravenc

ů  nedošlo  jako odpověď  na adaptivní  změny rostlin  k 

žádným zvláštním adaptacím a 

chovají se jako běžní generalisté.  

Variabilita ve složení a obsahu obranných látek rostlin je geneticky založená 

Složnokvěté  rostliny  produkují  mnoho  nebezpečných  chemikálií  a  nejvýznamnější  jsou 

furanokumariny.  Biosyntetické  dráhy  těchto  chemikálií  vedou  od  kyseliny  parakumarové  (která 

předchází syntéze  ligninu a tak se nachází ve všech rostlinách), přes  hydroxykumariny (jako je 

např.  umbelliferon)  k toxickým furanokumarinům.  Tak,  jak  postupujeme  touto biosyntetickou 
dráhou, zvyšuje se toxicita látek a snižuje se 

četnost  jejich výskytu mezi rostlinami. Rostliny 

s ne

jtoxičtějšími formami jsou obvykle  hostiteli  jenom  několika málo druhů  potravních specialistů 

(

kteří ale na nich mohou být hojní), v porovnání s rostlinami, které obsahují méně toxické látky a