EKOLOGI - základní text

že větší skupina rychleji sníží  místní zásobu zdrojů než menší skupina. Větší skupiny jsou tak 
nuceny  svá 

stanoviště  opouštět  častěji  a  na  větší  vzdálenosti  než  skupiny  menší.  A  tak 

optimální velikost skupiny je výsledkem opt

imalizačního  kompromisu  mezi  nevýhodu  nižší 

ostražitosti u menších skupin a nevýhodou 

místního  vyplenění  zdrojů  u  velkých  skupin. Tato 

hypotéza  však platí jen 

tehdy, pokud jsou jedinci skupiny po postřehnutí nebezpečí schopni se 

okamžitě  varovat  (tzv.  kolektivní detekce)  nebo toto chování jednoduše vyplyne z větší 

pravděpodobnosti detekce nebezpečí větším počtem jedinců. 

Jedinci, kteří jsou součástí skupiny, se mohou od ostatních mnohé věci naučit (např. kde 

nalézt potravu)

, mohou spolupracovat při získávání potravy nebo získávat informací o prostředí. 

Skupiny tak mohou sloužit jako 

informační centra (information centers) a v tomto případě mají 

jedinci prospěch ze skupiny tím, že získávají kolektivní informace. Tak např. u některých druhů 

ptáků hnízdících v koloniích na pobřežních útesech se zjistilo, že po úspěšném zahnízdění se 
pár snaží další rok na stejné místo vracet. Je-

li ale neúspěšný, pak rozhodnutí, zda se vrátí či 

ne, závisí 

na úspěšnosti ostatních jedinců dané kolonie. U jednoho druhu bylo např. zjištěno, že 

se všechny páry vracely na týž útes, pokud neúspěch ve vyvedení mladých byl menší než 25 

%,  ale  více  než  třetina  párů  se  sem  nevrátila,  pokud  více  než  polovina  párů  byla  v hnízdění 

minulé  sezóny  neúspěšná.  Úspěšnost  ve  vyvedení  mladých  u  tohoto  druhu  do  značné  míry