EKOLOGI - základní text

plus příspěvek tohoto chování k reprodukčnímu úspěchu 

recipienta  násobený 

pravděpodobností, že nese kopii tohoto genu. Proporce genetického 

faktoru pro nezištnost se bude v populaci zvyšovat tehdy, jestliže náklady na jediný nezištný akt 
donora (C) budou menší než užitek  pro recipienta (B

)  násobený  koeficientem  příbuznosti  (r) 

42 

mezi donorem a recipientem  (C<Br).  Z toho vyplývá podmínka pro nezištnost  (C/B<r). Jsou-li 

tedy např. náklady  na  nezištné chování jednoho ze dvou sourozenců 10  jednotek a prospěch 

pro druhého sourozence 30 jednotek, potom je podmínka splněna (10/30<0,5), ale odehraje-li 
se  totéž 

např.  mezi  nevlastními  sourozenci,  potom  již  podmínka  splněna  není  (10/30>0,25). 

Podobný model,  zahrnující  pojem  inkluzivního fitness,  dovoluje stanovit také podmínky pro 

evoluci  sobectví.  Sobecké  chování  mezi  blízkými  příbuznými  se  může vyvinout tehdy, když 
B>Cr,  neboli  C/B<1/r

.  Poměr  nákladů  a  užitků  (C/B)  je však v tomto  případě  mírou  sobectví 

v chování.  Z 

tohoto  vztahu  vyplývá,  že  čím  vyšší  je  koeficient  příbuznosti  r  mezi donorem a 

recipientem, tím nižší úroveň sobectví se může vyvinout.  

Zachování  nezištného 

chování  příbuzenskou  selekcí  vyžaduje,  aby  bylo  omezeno  na 

blízké příbuzné. Jistě, celá řada druhů se zdržuje v rámci rodinných skupin, a když je disperze 

jedinců  omezená,  pak  blízcí  jedinci  jsou  s největší  pravděpodobností  příbuzní. Navíc,  jedinci 

jsou obvykle schopni vnímat stupeň příbuznosti s ostatními jedinci. Rozpoznávací signály musí