EKOLOGI - základní text

evoluce přírodním výběrem platí stejně tak pro jedince jako pro celou kolonii. Evoluce sterilních 
kast je tak selektována 

jako důsledek jejich příspěvku k produktivitě kolonie jako celku. Tuto tzv. 

teorii skupinové selekce 

(group selection) propracoval podrobně skotský zoolog V. C. WYNNE-

EDWARDS  (1962). 

Myšlenka  skupinové  selekce  je  dnes  opuštěna, protože neodolala zejména 

dvěma argumentům. Za prvé: je jen velmi málo druhů, jejichž populace mají ten typ skupinové 
struktury,  pro který by platily argumenty teorie skupinové  selekce, a za druhé:  skupinová 
selekce  by  asi i u takovýchto populací byla slabší než individuální selekce, protože jednotlivé 
skupiny v rámci populace se nahrazují mnohem pomaleji,  než se nahrazují jedinci v rámci 

skupin.  Ovšem  bez  teorie  skupinové  selekce  je  obtížné  vysvětlit  příčiny  nezištného  chování. 
Jedno možné 

řešení se nazývá 

příbuzenská selekce (kin selection).  

Příbuzenská selekce může zvýhodňovat nezištné chování vzájemně příbuzných jedinců. 

Jakékoliv behaviorální interakce mezi jedinci rodinných skupin se odehrávají mezi blízkými 

příbuznými.  V krajním  případě  (např.  u  některých  termitišť), jsou všichni jedinci  společenství 
potomci jediného páru 

rodičů,  u  společensky  žijících  blanokřídlých  jsou  to  potomci  jediné 

samice, 

ale  často  několika  otců.  V takovýchto  případech  ovlivňuje  donor chování fitness 

jedince, s 

nímž sdílí mnohem podobnější genetické  uspořádání  než s nějakým jiným jedincem 

populace.  

Blízcí příbuzní mají  určitou pravděpodobnost, že  zdědí totožné kopie stejného genu od 

společného  předka  a  ta  se  vyjadřuje  k