EKOLOGIE - doplňkový text

zastínění,  což  bylo  provázeno  snížením  světelného 

kompenzačního bodu fotosyntézy i maximální rychlosti fotosyntézy (při nasycení fotosyntézy 

světlem).  Tyto  posuny  v charakteristikách  fotosyntézy  byly  provázeny  změnami  morfologie 

listů. Ta se vyjadřuje pomocí dvou veličin: specifická plocha listu (specific leaf area – SLA) 
a  specifická hmotnost listu  (specific leaf mass –  SLM), kde SLA je plocha listu (v cm

2) 

připadající  na  1  g  jeho  hmotnosti  a  SLM  je  hmotnost  (v  g)  1  cm2  listu  (samozřejmě, 
SLA=1/SLM). 

Dá se říci, že SLA je plocha listu, kterou rostlina vytvoří, když alokuje do listů 

určitou hmotnost biomasy (nebo uhlíku). V Daviesových pokusech vytvořily rostliny rostoucí 
v 

zástinu vždy větší a tenčí listy než  rostliny rostoucí ve vyšších intenzitách ozáření (stinné 

tedy měly vyšší SLA a nižší SLM). Stinné rostliny také alokovaly větší podíl uhlíkového zisku 

do listů a  menší do kořenů než slunné  rostliny.  Větší a tenčí listy částečně kompenzovaly 
nižší rychlost fotosyntézy 

(která se měří v jednotkách produkce na určitou plochu listu). 

Podobné  poměry  můžeme  sledovat  nejen  mezi  jednotlivými  druhy  rostlin,  ale  také 

mezi jednotlivými listy téže rostliny rostoucími za různých světelných poměrů (to je projevem 
morfologické plasti

city).  Ovšem  mnohem  nápadnější  jsou  tyto  rozdíly  mezi  rostlinami 

adaptovanými  pro  růst  v zastíněných  podmínkách  (shade-tolerant, shade adapted) a při 

plném  ozáření  (shade  intolerant, sun-adapted plants). Rozdíly v rychlosti fotosyntézy, 
respirace a