EKOLOGIE - doplňkový text

skupenství. Tak např. k ochlazení 1 g vody teplé 2°C na teplotu 1°C musíme odebrat asi 4,2 

J energie, ale pro přeměnu stejného  množství vody 1°C teplé na led musíme odebrat 80x 

více energie. Podobně pro přeměnu 1 g vody 100 °C teplé na vodní páru potřebujeme 2243 

J  energie,  ale  ta  by  nám  stačila  na  ohřátí  přes  0,5  litru  vody  o  1  °C.  Vzpomeňte  si  na 

pravidlo,  že  při  změnách  skupenství  vody  ze  stavu  uspořádanějšího  na  méně  uspořádaný 
(led-kapalná voda, kapalná voda-

pára)  musíme  energi   dodat,  zatímco  při  přeměnách  ze 

stavu  méně  uspořádaného  na  uspořádanější  (pára-kapalná voda, kapalina-led) je energie 

uvolňována. 

Dalším  důsledkem  zvláštního  uspořádání  molekul  vody  v kapalném skupenství je 

vztah hustota vody-teplota. 

Většina kapalin se ochlazováním stává hustší, ale u vody to platí 

jen do 4 °C a při dalším ochlazování se její měrná hmotnost stává menší a led má dokonce 
nižší hustotu než kapalná voda

.  To  má  řadu  významných  dopadů  pro  vodní  ekosystémy. 

Např. hlubší nádrže nezamrzají nikdy až na dno, voda u dna si udržuje teplotu 4 °C a led na 

povrchu vodu tepelně izoluje. 

Dalším jevem souvisejícím s vlastnostmi vody je 

povrchové napětí: na povrchu vody 

jsou  molekuly  silně  přitahovány  vodíkovými  můstky  navzájem,  ale  daleko  slaběji  jsou 

přitahovány  molekuly  na  povrchu  vody  s molekulami  vzduchu.  To  působí  silné  přitahování