EKOLOGIE - doplňkový text

rozhraní vodního a suchozemského (terestrického) prostředí. 

Všechny typy akvatických p

rostředí  jsou  navzájem  propojeny  hydrologickým 

cyklem

, který vyměňuje vodu mezi nimi navzájem.  

Stojaté vody (nádrže, jezera) 

jsou různého původu. Tvoří se v terénních prohlubních hlubokých od několika  metrů 

do více než 2 

000  m.  Často jsou spojeny s nějakým vodním tokem a často  jsou  z hlediska 

geologického 

času 

jen 

přechodnými  prvky  krajiny.  Velká 

jezera 

připomínají 

některými 

vlastnostmi  moře.  Některá  jezera 
se 

vytváří  působením  ledovce, 

jiná 

vzniknou 

přehrazením 

vodního  toku  kmeny  stromů  a 
dalším materiálem, slepá ramena 

řek vznikají přehrazením meandrů 
sedimentem. Další jezera vznikají 

pohyby  zemské  kůry,  v kráterech 
starých sopek apod. 

Negeologického  původu  jsou 

jezera vzniklá činností bobra nebo 

člověka (rybníky, přehradní nádrže, vytěžené povrchové doly). 

Fyzikálně-chemické  vlastnosti  jezer  podstatně  ovlivňuje  sluneční  záření,  obsah 

kyslíku  a  rozložení  teplot.  Břehy  jezera  lemuje  litorální zóna,  která  je  mělká  a  často 

obsahuje  kořenící  rostliny.  Dále  od  břehu  je  zóna limnetická  (obr. 24.3) dosahující do 

hloubky, kam proniká světlo. U  hlubších 

jezer  tvoří  neosvětlenou  vrstvu  volné 
vody  profundální zóna. Její horní 
hranicí  je  vrstva, ve které dochází ke 
kompenzaci fotosyntézy respirací. Na 

dně je bentická zóna. 

Litorální zóna  je bohatá na živé 

organizmy a 

vytváří  často  dobře 

odlišitelné  zóny  vynořené  (emergentní), 

plovoucí  a  ponořené  vegetace  (obr. 
24.4)  spolu  s nimi