EKOLOGIE - doplňkový text

)  a  toto  uspořádání  nedovolí  promíchávání  vody  v celém profilu jezera. 

Podobné, ale teplotně obrácené, je zimní teplotní rozvrstvení, kdy na dně jezer je voda -4 
°C a na povrchu 0 °C (

a  často  i  led)  a  při  vyrovnání  teplot  na  jaře  a  na  podzim  dochází 

k 

jarnímu  (či  podzimnímu)  promíchávání vod  (spring and fall turnover). Zejména jarní 

promíchávání vod, které vynáší živiny do limnetické zóny a je následování zvýšením teploty, 
vede k 

silnému nárůstu primární produkce v této vrstvě (spring bloom). Nárůst produkce po 

podzimním promíchávání vod nebývá tak silný, protože se v 

té  době  teplota  v limnetické 

zóně již snižuje. 

Povaha jezera je dána charakterem okolní krajiny. 

Voda  dopadá  na  povrch  půdy, 

prochází jí nebo se 

pohybuje po jejím povrchu  a přitom se v ní rozpouští řada látek. Také 

člověk svojí činností způsobuje, že se do jezer dostává řada znečisťujících látek a také živin, 
z 

nichž  nejvýznamnější  jsou  N,  P  a  organické  látky  a  ty  obohacují  vodní  ekosystémy  (tzv. 

eutrofizace). 

Často  je  řada  jezer  v krajině  uspořádána  kaskádovitým  způsobem  tak,  že  jsou 

vzájemně  propojena  podzemním  či  povrchovým  tokem  a  tak  se  vytváří  systém 
hydrologického toku  (hydrologic flow system). Jezera ležící výše v tomto systému jsou 
obvykle 

napájena  převážně  srážkami,  jezera  uprostřed  systému  kromě  toho  navíc 

podzemním tokem a jezera v dolní pozici jsou napájena z 

velké  části  také  povrchovým