EKOLOGIE - doplňkový text

bentická. Rostliny koření v bahně dna, mobilní živočichové (korýši, měkkýši a ryby) se často 

zdržují ve štěrbinách a prohlubních, nebo se dokážou zahrabat do dna. Výskyt planktonu je 

různý,  souvisí  s charakterem  proudění.  Velký význam mají rostliny jako Zostera maritima 
nebo  Ruppia maritima

,  ze  živočichů  pak  ústřice,  které  vytvářejí  útesy  často  kolmo 

orientované  na  směr  přílivu  a  to  v takové  hloubce,  aby  voda  přinášela  živiny  a  odnášela 

sediment. Na ně jsou vázány četné druhy vilejšů, řas či mechovek. 

Oceány 

jsou  odlišným  prostředím  od  jezer,  tekoucích  či  brakických  vod.  Zaujímají velký 

rozsah (70 % zemského povrchu), jsou velmi hluboké (až 10 km), jsou navzájem propojené 

mořskými  proudy,  osvětlená  část  tvoří 

jen tenkou vrstvu a je jen nepatrnou částí 
celkového objemu vody (i proto je 
v oceánech malá primární produkce) a 
obsahují slanou vodu.  Neritická  zóna 

leží  při  březích,  nad  kontinentálním 
šelfem a oceánská zóna  je zóna 

volného 

oceánu. 

Podobně 

jako 

v nádržích i zde je 

bentické  prostředí 

(dno) a volné vodní prostředí (pelagická 
zóna

).  Vertikálně  se  odlišuje  podle 

hloubky zóna epipelagická, 
mezopelagická, batypelagická, 
abysopelagická a hadalpelagická. 

Pelagické prostředí se liší v rámci 

jednotlivých vertikálních zón. Tyto 
odlišnosti však nejsou tak patrné na 
první pohled jako odlišnosti v rámci 

suchozemského  prostředí,  kde  jasně 

rozpoznáme odliš

né typy „vegetace“ lesů, stepí, pouští apod. Dominantní producenti oceánů 

jsou drobné planktonní organizmy a jejich dominantní konzumenti jsou drobný zooplankton. 
Malá velikost je zde výhodná, protože producenti jsou obklopeni médiem obsahujícím živiny, 
kt