EKOLOGIE - doplňkový text

prostředím.  

Mechanické účinky vlnobití se projevují erozí pobřežních skal, převracením balvanů, 

odtrháváním  přisedlých  forem  organizmů,  přísunem  živin,  splachem  organického  materiálu 
apod.  Tyto  neustálé disturbance snižují jinak velmi silnou mezidruhovou kompetici, což 

vytváří bohatá společenstva. Činnost přílivu se kromě jiného projevuje vytvářením přílivových 

bazénů  (tide pools), které představují  zajímavé prostředí, kde  se v čase a prostoru prudce 

mění  základní  podmínky  (teplota,  salinita)  a  tím  je  toto  prostředí  dost odlišné jak od 

příbřežních skla tak od volného moře. 

Písčitá (a bahnitá) pobřeží jsou na první pohled téměř bez života (v kontrastu s hojně 

oživenými skalnatými pobřežími). Jsou to velmi nehostinná prostředí a oživení často souvisí 
s 

vlastnostmi břehů (hrubost částic písku, svažitost pobřeží, velikost přílivů apod.). Epifauna 

žije na povrchu substrátu a  infauna 
v 

hloubce. 

Většina 

infauny 

vytváří 

(semi)permanentní tunýlky a nebo je 

schopna  se  rychle  zahrabat.  Další  část 

infauny žije mezi částicemi bahna a písku, 
jde o malé formy (0,05-0,5 mm) hlístic, 
klanonožců,  lasturnatek, 

břichobrvek 

apod. Také fauna 

písčitých  a  bahnitých 

břehů vykazuje zonaci, ale není tak patrná 
na povrchu jako spíše pod ním (viz obr. 
25.5). 

Litorál  písčitých  a  bahnitých  břehů 

oceánů  obývá  mnoho  forem  ostnokožců 

(např. hvězdice), korýšů (krabi), měkkýšů, 

hlístic,  mnohoštětinatců  apod.  Postředí 

zde  není  tak  proměnné  jako  v litorálu 

skalnatých  břehů,  již  10-20 cm pod 

povrchem  je  téměř  konstantní  teplota  i  salinita.  S přílivem  se  sem  dostávají  čistě  mořské