EKOLOGIE - doplňkový text

V 

tropech  pokrývají  mengrovové  lesy  až  75  %  délky  pobřeží,  všude  tam,  kde  je  slabý  vliv 

vlnobití, hromadí se sediment a bahno obsahuje málo kyslíku. Dominantními rostlinami jsou 
mangrovy z 

8  čeledí  a  asi  12  rodů  (např.  Rhizophora, Avicennia, Bruguiera, Sonneratia) a 

s nimi zde žijí halofilní rostliny  

dalších  skupin,  převážně  keře. 
Mangrovy dosahují výšek od  
nízkých k

eřů až po 30 m vysoké 

stromy, 

typické  pro  ně  jsou 

po

četné 

chůdovité/opěrné 

kořeny  (stilt/prop roots) a 
pneumatofory (dýchací  

adventivní  kořeny). Mangrovy 

hostí 

bohatá 

společenstva 

živočichů  od  ptáků  hnízdcích 
v 

jejich  korunách  po  měkkýše, 

kraby a ryby, kte

ří podobně jako 

na 

plochých 

písčitých 

či 

bahnitých  březích  migrují  ve 

shodě s rytmy přílivu/odlivu. 

Sladkovodní mokřady (freshwater wetlands) se vytvářejí  na březích sladkovodních 

nádrží  a  jsou  velmi  pestrou  skupinou  ekosystémů.  Pokrývají  asi  6  %  suchozemského 
povrchu, avšak v 

silně  zalidněných oblastech jsou vysušovány na úkor zemědělských ploch 

či  jiného  komerčního  využití. 

Litorální  mokřady  (inland freshwater wetlands, fringe 

wetlands) se vytvářejí při březích stojatých vod. Podobně jako u slaniskových mokřadů i zde 

se vytváří zřetelná zonace podél vlhkostního gradientu (viz odkaz „zonace“, obr. 2.24). Jsou 

oblastí  přechodu  mezi  souší  a  vodním  prostředím,  je  zde  zpravidla  vysoká  produktivita  a 

rostliny  adaptované  na  půdu  nasycenou  vodou  eventuálně  na  zaplavení vodou. Voda zde