EKOLOGIE - doplňkový text

studovaných proměnných. Tak např. ekolog  měřil v rybníce délku 

20 jedinců určitého druhu ryb a současně zjišťoval jejich hmotnost. 

Přitom ho zajímá, zda je nějaký vztah mezi délkou těla a hmotností 
ryby. Jednu z 

proměnných zvolíme jako 

nezávisle  proměnnou 

(independent variable) a druhou jako závisl

e  proměnnou 

(dependent variable). Je zvykem vynášet hodnoty  nezávisle  

proměnné  na  vodorovnou  osu  (x)  a  závisle  proměnné  na  svislou 
osu  (y). 

Kterou  proměnnou  zvolíme  jako  závisle  a kterou za 

nezávisle  proměnnou,  záleží  na  tom,  jakou  hypotézu  chceme 

testovat či jakou  závislost chceme sledovat.  V našem modelovém 

případě nás zajímá, zda je tělesná hmotnost závislá na délce těla 

(tedy  délka  těla  bude  nezávisle  proměnná  a hmotnost závisle 

proměnná:  sledujeme  totiž,  zda  hmotnost  těla  závisí  na  jeho 
délce). 

Jakmile  jsou  definovány  osy  grafu  a  proměnné,  můžeme 

každý  měřený  objekt  (v  tomto  případě  každou z měřených  ryb) 
znázornit jako bod v grafu, jehož x-

souřadnice  (nezávisle 

proměnná)  je  délkou ryby a y-souřadnice  (závisle  proměnná)  její 
hmotností. 

Obvykle  lze  rozlišit  tři  základní  typy  závislostí,  které 

můžeme vyčíst  z bodového grafu: na obr. 2a) jsou obě proměnné 

přímo  úměrné  (

pozitivně  korelované)  –  tedy vysoké hodnoty 

nezávisle  proměnné  jsou spojeny s vysokými hodnotami závisle 

proměnné  (a  samozřejmě  i  naopak).  Na  obr.  2b  je  závisle