EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
2/rok) v jinak velmi málo produktivních vodách chudých
na živiny (s roční produktivitou 15-50 g C/m2/rok) a představují jedny z nejdiverznějších
ekosystémů na naší Zemi.
Produktivita moří a oceánů je ve srovnání se suchozemskými ekosystémy velmi
nízká, omezu
je ji hlavně nedostatek živin a slunečního záření. Termoklína zabraňuje míchání
vod a tím vynášení živin z velkých hloubek, zejména v tropických oceánech, kde je stálá.
Proto je větší úroveň produktivity hlavně při pobřeží, kde mělké vody umožní sezónní
promíchávání vod a ve zvláštních zónách vertikálního pohybu vod (upwelling), ke kterým
dochází v
místech větvení mořských proudů. Produktivitu arktických oblastí snižuje velká
odrazivost povrchu vod při nízké pozici Slunce nad obzorem a produktivitu antarktických
oblastí zvyšuje stálý upwelling podél celého pobřeží.
Hraniční oblasti mezi vodním a suchozemským prostředím Kdekoli se setkávají vodní a suchozemské prostředí, vytváří se rozmanité a velmi
unikátní ekosystémy. Třídí se podle substrátu (typ sedimentu), velikosti či tvaru, což je často
výslednicí chemismu vody, doby a typu působení eroze apod. Tak mezi oceány a
suchozemským prostředím je nej ednodušším (nejméně pozměněným) prostředím skalnaté
pobřeží. Písečné pláže jsou výslednicí eroze a ukládání a jsou velmi dynamickým prostředím
mnoha extrémů. S brakickými vodami
souvisí pobřežní slaniska či mangrovové
porosty, jinde se vytváří písečné duny. Na
rozhraní sladkovodních jezer a souší
vznikají mokřady či zóny emergentní
vegetace apod.