Teorie-emm ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2) Popište postup převodu modelu z nerovnicového do rovnicového tvaru. Proč tento krok při řešení modelu lineárního programování provádíme?
do omezujících podmínek typu nerovnice přidáme doplňkové proměnné
doplňkové proměnné značíme d s indexem omezující podmínky (zjištění ke které omezující podmínce se doplňková proměnná vztahuje)
pravidla
pokud se jedná o kapacitní proměnnou <= přičteme d
pokud se jedná o požadavkovou proměnnou >= odečteme d
doplňková proměnná = „rezerva“
<= +d zbytek do vyčerpání
>= -d překročení požadavku chceme je nezáporné, mají nulovou sazbu
= p (pomocná proměnná)
3) Popište postup převodu modelu z rovnicového do kanonického tvaru. Proč tento krok při řešení modelu lineárního programování provádíme?
přidání pomocných proměnných (p)
děláme to proto, abychom měli jednotkovou submatici
pomocné proměnné
označíme prohibitivní sazbou (nejvíc nevýhodná)
požadujeme nezápornost
přidáme do
požadavkových podmínek
typu určení
vždy kladné
udává, kolik jednotek zbývá do splnění omezení
pokud má v řešení + hodnotu je to nepřípustné
4) Uveďte a stručně popište typy proměnných v modelech lineárního programování. Ke každému typu proměnných uveďte příklad interpretace.
x……………………… strukturní – hodnota
d…………………….. doplňkové – interpret. – rezerva, která zbývá do vyčerpání omezujících podmínek <=,
překročení požadavku >=
p…………………….. pomocné – interpret. – kolik jednotek zbývá do splnění omezení > řešení s kladnou
hodnotou p je automaticky nepřípustné
5) Uveďte a stručně popište typy omezujících podmínek v modelech lineárního programování. Ke každému typu uveďte příklad použití.
kapacitní <=
mám určitou kapacitu a tu nesmím překročit
př.: místo ve skladu
požadavkové >=
mám požadavek, že minimálně musím vyrobit tolik a tolik
př.: každá plodina výsevu na min ha
určení =
mám právě tolik a tolik jednotek
př.: mám tolik tun zrn a víc ani ťuk
6) Prezentujte obecnou simplexovou tabulku. Jaké informace simplexová tabulka poskytuje?
XB = výpis bazických proměnných
CB = cena bazických proměnných
C1, 2 = ceny proměnných
b = sloupec pravých stran
omega = test přípustnosti
zj – cj = test optima
x1 = strukturní proměnné
d = doplňkové proměnné
p = pomocné proměnné
7) Popište účel, princip a postup provedení testu optimality v simplexové tabulce.
zkoumá, zda existuje lepší bazické řešení s lepší hodnotou účelové funkce
vychází z Jordanovy eliminační metody
záměna proměnných v bázi
zj – cj <= 0 minimalizace
v zj – cj hledám nejvíc kladná, účelová funkce se mi snižuje
zj – cj >= 0 maximalizace
v zj – cj hledám nejvíc záporná, účelová funkce se mi zvyšuje