Souhr-na-6-stranek-staci-ke-zk-kopriva-a-spol-za-2

Společnost a stát definice státu a společnosti, občanská společnost, teorie vzniku státu: teologická, patriarchální, vládní, organická, smluvní; funkce státu, formy vlády, státní zřízení, právní stát, dělba moci, pluralismus, korporativismus
Stát – organizace, která může vládnout určité společnosti; organizované společenství žijící na ohraničeném území
Občanská společnost – označuje protiváhu státu, která zaručuje jeho zdravý vývoj (Hegel, Marx)
Společnost – tvoří lidé na určitém území (obyvatelstvo); společenství lidí mající totožný jazyk, kulturu, historii aj. (národ); souhrn lidí s určitým vztahem ke státní moci (lid); lidé v právním vztahu ke státu
Teologická teorie – stát vznik z boží vůle a je odrazem boží dokonalosti
Patriarchální teorie – stát vznikl rozrůstáním rodiny a státní moc panovníka se uplatňuje stejně jako moc otce nad rodinou
Vládní teorie – stát je výsledkem násilného podmanění určitého území a obyvatelstva
Organická teorie – analogie mezi státem a biologickými organismy (vliv Darwina)
Smluvní teorie – rozhodnutí svobodných lidí uzavřít mezi sebou smlouvu o vzniku státu
Formy vlády: demokratické vlády – občané se mohou podílet na vládě, přímo (demonstrace) a nebo nepřímo (volbou zástupců, kteří vykonávají státní moc); autokratické vlády – nedovolují občanům, aby se podíleli na řízení státu; vládne jen skupina osob nebo jedinec
Funkce státu: vnitřní – rozvoj národních a kulturních akcí, zdokonalování ekonomiky státu a zvyšování její výkonnosti, tvorba a ochrana životního prostředí, organizace a výstavba školství, zdravotnictví, umění, kultury, sportu.; vnější – ochrana státu před napadením, mezinárodní pomoc a spolupráce s jinými státy, vytváření podmínek mírového soužití; formální – vydávání zákonů, uskutečňování státní správy a soudnictví
Státní zřízení: federace – navenek jeden subjekt ale dvě úrovně moci; konfederace – tvořena samostatnými státy, jež spolu uzavřely mezinárodní smlouvu, zpravidla přechodný stav; unitární stát – jediná ústava, jediná soustava nejvyšších státních orgánů, jediné občanství
Právní stát – znamená takový stát, v němž je výkonná moc omezena zákonem
Dělba moci – zabraňuje koncentraci moci v rukou jednoho státního orgánu, systém brzd a rovnováh mezi orgány moci, rozdělení moci na zákonodárnou, soudní a výkonnou
Pluralismus – důraz na soutěž politických stran, snaha zapojit občany přímo do výkonu správy,
Korporativismus – role státu se omezuje na cenovou a příjmovou politiku a na dohody s průmyslem ohledně plánování, zabývá se ekonomickými změnami v industriálních společnostech, na vládnutí se úzce podílejí odbory a organizace zaměstnavatelů

Demokracie definice, ideové zdroje, přímá a zastupitelská demokracie, principy demokracie, Robert Dahl – tři demokratické transformace, totalitní (nedemokratické) politické systémy – základní znaky
Demokracie – rovnost lidí před zákonem, politická svoboda pro všechny, soubor pravidel k řešení konfliktů, diskuse
Principy demokracie – rovnost občanů, pluralita, dočasnost politické moci, kontrola lidu nad užitím moci, většinový princip, ústavnost a právní řád, dělba moci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní
První transformace – přímá demokracie, antické městské státy, 5. století př. n. l.
Druhá transformace – zastupitelská demokracie v USA a Evropě, od 19. století
Třetí transformace – globální rozšíření zastupitelské demokracie, 200 let trvalo, než se zformovalo 40 vyspělých demokracií
Nedemokratické politické systémy: vláda jedné strany, platí vůdcovský princip, vznik v meziválečném období, používání faktoru strachu; fašismus – nacházel sociální oporu ve vrstvách nižší a střední třídy, finanční podporu našel v části podnikatelských kruhů, vůdcovský princip, idea boje, elitářství, rasismus, Mussolini a Hitler; komunismus – podpora nemajetných sociálních vrstev, ale i inteligence, vláda jedné strany, policejní režim, faktor strachu, zestátnění výrobních sil, Stalin a Lenin
Přímá demokracie – forma vlády, kde přímá účast lidu ovlivňuje politická rozhodování; referendum – hlasování všech občanů o určité otázce
Zastupitelská demokracie – zprostředkování mezi občany a jejich zástupci (pol. strany), volby; jedinec se již nemůže osobně podílet na celospolečenských otázkách
Ideové zdroje – učení o dělbě moci (Locke), učení o nezadatelných lidských práv, učení o suverenitě lidu a jeho právu na vzpouru, či dokonce na revoluci