filosofie-otazky-a-odpovedi-ke-zkousce

- všechny tři ideové kořeny se projevují v literatuře, škole, spravedlnosti...

Římská republika dědicem řecké vzdělanosti

- Římská republika se stala dědicem řecké vzdělanosti

- Římané začlenili Řecko a Makedonii mezi své po vítězství nad nimi, tehdy se Řím stal jedinou velmocí Středomoří

- ve skutečnosti však Římané vstřebali řeckou vzdělanost již mnohem dříve, byly tam už dříve než řecké kolonie a každý vznešený Říman uměl řecky

- v době římské říše byl prostý lid mnohem více nábožensky založen než vzdělaná aristokracie

- do roku 64 bylo křesťanství pokládáno za součást či sektu židovského náboženství

- v letech 250-313 se římský stát snažil křesťanství cílevědomě a soustavně vyhladit jako nebezpečnou ideologii pro stát

10. Církev jako instituce křesťanství a obnova Západořímské říše.

Církev jako instituce křesťanství a obnova západořímské říše

Křesťanství zahrnovalo tři věci:

• Křesťanské náboženství

• Křesťanskou filosofii

• Křesťanské instituce, shrnuté pod pojmem křesťanské církve

Křesťanské náboženství

- Odvozuje svůj původ od komunity Ježíše Krista a jeho učedníků v Judei.

- Jeho hlavní teze jsou obsaženy v Novém zákoně, který je součástí Bible a kromě jiného zahrnuje i desatero přikázání jako základ Křesťanské morálky.

Křesťanská filosofie

• Vyvinula se ze tří myšlenkových proudů antické filosofie helénistického období, inspirovaných Platónovou filosofií, pro něž byl charakteristický mysticismus:

• Z mystiky čísel (novopythagoreismus, Apollónius z Tyany, 1. stol.), např. v učení o sv. Trojici

• Z učení o logu (souhrnu idejí, Filón z Alexandrie, 1. stol.)

• Z učení o stvoření přírody a člověka z Boha jako o sestupu od dokonalých idejí k nedokonalým věcem, od světla k stínům (novoplatonismus, Plótinos, 3. stol.)

Učení Aurelia Augustina o schopnosti člověka poznávat pravdu (354-430 po Kr.)

• Duch svatý, jenž nám poznání pravdy zprostředkovává, vychází nejen z Otce, ale i ze Syna svatého (Filioque) (Ježíše Krista) a ten byl člověkem. Člověk je tedy schopen poznávat pravdu, žije-li s Bohem v souladu. Západní církev toto stanovisko přijala.

• Nebylo však nikdy přijato východní církví konstantinopolskou (v Byzanci) ani jejím dědicem pravoslavnou církví po rozkolu uvnitř křesťanské církve ve 12. Stol. Tam dodnes platí, že „pravdu má vždycky jen nadřízený“

Církev jako instituce křesťanství

R. 321 císař Konstantinus I. Veliký, který se stal v r. 308 západořímským, a v r. 325 také východořímským císařem, učinil církev právnickou osobou a směla (kostely, kláštery) příjímat odkazy majetku (donatio).

Papežský stát v Itálii vznikl až v r. 756 zásluhou franckého krále Pipina, otce Karla Velikého.

25. 12. r. 800 obnovil pak papež, Lev III., západořímskou říši, když korunoval Pipinova syna, Karla Velikého, císařem s rozsáhlými právy a povinnostmi: měl být ochráncem církve římské. Toto datum se pokládá také za datum zrodu západní civilizace.