filosofie-otazky-a-odpovedi-ke-zkousce

Ekonomické příčiny kulturních změn v antickém Řecku v 7. – 5. stol. př. Kr.

• Demografický růst vyžadoval větší výnosy obilovin. Kácení lesů (mj. pro dřevo na stavbu lodí) mělo však za následek postupující erozi zemědělské půdy, která výnosy obilovin snižovala.

• Řekové nalezli řešení tohoto problému v tom, že své zemědělství zaměřili na pěstování vinné révy a olivovníků, jímž se v jejich zemi dařilo, a začali je vyvážet a dobře prodávat. Ostatní druhy potravin, a zejména obilí, naopak dováželi z ciziny. Tato obchodní výměna byla pro Řeky vysoce zisková.

• V pozadí řecké (a podobně i fénické) kolonizace ve Středomoří a Černomoří stojí hledání nové zemědělské půdy, zdrojů potravin a kovových rud.

Kulturní změny

• Námořní plavně se tehdy v Řecku věnovalo velmi mnoho lidí, což vyžadovalo se obeznámit nejen se stavbou lodí, ale také s pobřežní i s námořní astronomickou navigací, vyžadující hlubší znalosti z geometrie a astronomie, s meteorologií, zejména výskytem větrů v průběhu roku, s cizími jazyky národů obývajících končiny, kam Řekové připlouvali za obchodem, a s tamními zvyky a kulturou, a také s principy obchodování, s ekonomií.

• Vývozci vína a olivového

• oleje potřebovali k takovému obchodu velké množství keramiky, nádob na víno (amfor), na olej, nápojových servisů apod., a dávali tak příležitost dalším řemeslným výrobcům.

Sociální změny

• Stěhování z venkova do měst: Řecký zemědělec, který si dosud musel všechno vyrábět se svou rodinou sám, od oděvu až po nářadí, se nyní mohl rozhodnout, zda svůj díl prodá jiným, bohatším příslušníkům rodu (občiny, fýly či fratire) a přestěhuje se do města, kde se bude věnovat řemeslu, obchodu či některému z dalších způsobů obživy.

• Objevuje se nový typ pozemkového vlastníka, farmář, který dohlíží na výnos své půdy, pěstitelsky se specializuje a usiluje o získání nových pozemků, zvláště neobdělaných.

• Bohatý aristokrat rozšiřuje své panství na úkor vesnických společenstev (občin) a přisvojuje si i statky svých dlužníků. Koncentrace pozemkového vlastnictví v několika málo rukou, ujařmení velké většiny drobných zemědělců dělá z agrární otázky klíčový problém tohoto období.

Sériová výroba zboží, trhy a úřady ve městech

• Sériová výroba zboží: Ve městech vznikaly dílny řemesel, manufaktury, kde se zboží, např. oděvy, obuv, keramika, nářadí, zbraně aj., vyrábělo sériově. Počet lidí vyrábějících keramiku nebo se zabývajících metalurgií byl pravděpodobně velmi značný.

• Ve městech vznikaly trhy, na nichž si bylo možno koupit zboží dovážené z Orientu i domácí provenience, vyrobené v domácích dílnách.

• Ve městech se také vyskytovaly budovy spojené s „výkonnou mocí“ (státu) a s ideologií, resp. Náboženstvím (chrámy), a příslušní úředníci, vysocí vojenští velitelé a kněží