ETIKA II.

o 

úroveň jazyková, úroveň mysli, úroveň světa (zda tomu odpovídá něco venku) – 
pokud je venku něco, co odpovídá přesvědčení, soudu, je to pravdivé – pokud 
venku nic takového není, přesvědčení a soudy jsou nepravdivé 

-  SOUDY DESKRIPTIVNÍ – popisují (na ulici je hustý provoz) 
-  SOUDY NORMATIVNÍ – předepisují (má se jezdit po pravé straně silnice) 

•  normativní se často označují jako preskriptivní soudy – většinou založeny na nějakých 

hodnotách, normy odráží hodnoty (hodnotové, evaluativní soudy) 

-  DESKRIPCE A PRESKRIPCE 

•  argument Huma – není možné zdůvodnit normy pouhými deskripcemi – z toho, co je, 

nemůžeme odvodit to, co být má 

-  MORÁLNÍ PREDIKÁTY 

•  predikát je vždy  část věty  – součástí soudu, ve které přisuzujeme  nějakou hodnotu 

subjektu 

•  „vražda je nemorální“ – morální predikát, ve kterém přisuzujeme nějakému činu nebo 

osobě morální hodnotu (správný/nesprávný) 

•  spadá do úrovně jazykové 

-  MORÁLNÍ VLASTNOSTI – HODNOTY 

•  spadá do úrovně predikátů na úrovni světa – soudu odpovídá nějaký fakt (vražda je 

nemorální)  

-  DEONTOLOGICKÉ VLASTNOSTI – nějaký čin může být z morálního hlediska: 

2 

•  POVOLEN (UMOŽNĚN) 
•  ZAKÁZÁN 
•  PŘIKÁZÁN 

 
NORMATIVNÍ ETIKA 
-  Jak mám žít? základní otázka normativní etiky – otázka Jakým způsobem mám jednat, jaký 

čin je správný, nebo nesprávný 

-  JAK MÁM ŽÍT – normativní teorie = etika ctnosti (zájem o „celek života“) – etikové ctnosti 

ukazují na způsoby, jak formovat své životy – až toho dosáhneme, odpověď na tuto otázku 
se zodpoví sama – když budeme dobrý člověk, budu konat dobře