ETIKA II.

o 

jaký je význam morálních predikátů 

o 

morální soudy nejsou soudy deskriptivní 

o 

zásadní  otázka  –  když  etik  řekne  „vražda  je  nemorální“  –  co  tím  myslí?  je  to 
pravda? 

o 

odpovídá skutečně něco přesvědčením ve světě a jaký to má status? 

•  epistemologické  otázky  –  implicitně  předpokládáme,  že  výroky,  které  pronáší 

(normativní etici), jsou pravdivé – jak to ale poznat? Jak poznat, že nošení burky je 
nemorální? Je to stejný typ poznání jako to, že venku stojí strom? Nebo je to jiný typ 
poznání? 

o 

jak je možné morální poznání? 

o 

co teda děláme, když spolu diskutujeme v morálních otázkách? 

o 

co je morální intuice – jaký je to epistemologický kanál a proč mu můžeme věřit? 

3 

o 

platí Humova teze – můžeme zdůvodnit morální soudy na základě toho, že bude 
poukazovat na deskriptivní soudy ve světě? 

•  otázky morální psychologie – co se děje člověku v hlavě, když pronáší morální soud 

– jaký vztah má morální přesvědčení (mentální vztah) k jiným oblastem lidské mysli – 
konkrétně oblast motivace 

o 

velká debata o tom, zda morální přesvědčení (úroveň mysli) v sobě automaticky 
zahrnují motivační složku – morální soudy jsou automaticky motivující 

ROZDÍLNÉ POJETÍ MOTIVACE: 

o 

někteří lidé si myslí, že nedává smysl představa, že někdo řekne, že X JE SPRÁVNÉ, 
ale nebude se nijak motivovat tak jednat – „je správné pomoct staré babičce, ale 
seru na to“ – člověk tvrdí, že je správné pomáhat, ale necítí motivaci = NEROZUMÍ 
TOMU = psychopaté – jsou schopní tvrdit, jaké jsou morální normy, ale zdá se, že 
jejich výrokům neodpovídá motivace – lidé jsou defektní (Humovská motivace)