ETIKA II.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
o
Humovská teorie motivace – je potřeba PŘÁNÍ a PŘESVĚDČENÍ, jinak nebudeme
motivováni
o
morální soudy musí mít skrytá přání, vyjadřují inklinaci k nějakému chování –
morální soudy jsou motivující a k tomu potřebujeme přání
2) morální soudy jsou inherentně motivující (motivač. internalismus)
3) pokud by morální soud vyjadřoval přesvědčení (kognit.) muselo by být nutně spojeno
s přáním = jinak by bylo nevysvětlitelné, jak nás mohou morální soudy motivovat
4) žádné přesvědčení není nutně spojeno s přáním = odlišný směr působení (zobrazení) –
máme přesvědčení → a zjistíme, že neodpovídá světu, změníme přesvědčení →
přesvědčení a svět působí na naše přesvědčení, které se formuje tak, aby co nejlépe
odpovídalo světu → pokud mám přání, které neodpovídá světu → změním svět tak, aby
se přizpůsobil přání → přání působí na svět, svět působí na přesvědčení
5) morální soudy nevyjadřují přesvědčení, ale jen přání = v morálních soudech se musí
skrývat přání, NE přesvědčení, protože morální soudy by nás nemohli motivovat
MOTIVACE SPOČÍVÁ V TOM, ŽE MÁME MOTIVACI A PŘÁNÍ → „vražda je nemorální“ –
exprese přání, aby vraždy neexistovaly
TYPY NON-KOGNITIVISMU - emotivismus – když vyjadřujeme morální soudy, skrývají se za tím exprese emocí (A. Ayer,
C. Stevenson)
pozdější koncepce (propracovanější), mají za to, že morální soudy vyjadřují něco jiného:
- preskriptivismus – rozkazy (R. Hare)
- expresivismus norem – souhlas s normami (A. Gibbard) – má za to, že v našich morálních