ETIKA II.

 
-  morální soudy mají pravdivostní hodnotu – pravda je objektivní, nikoliv jen otázka našich 

postojů 

-  KOGNITIVISMUS – REALISTICKÝ – jsou morální vlastnosti přirozené? 

•  non-naturalismus (protože Bůh není z masa a kostí, je nadpřirozená bytost, proto non-

naturalismus)  =  odpovídá  negativně  –  nejčastější  varianta  je  taková,  že  morální 
vlastnosti jsou ukotveny v nadpřirozené entitě 

•  TEISTICKÁ VARIANTA (ve většině případů Boží přikázání – Divine command theory) 

o 

varianta božího přikázání 

▪ 

pravdivost morálních soudů je dána postojem boha 

→  klasifikační problém – dobro a zlo je dáno postojem Boha, který 

své  postoje  nemění  =  přesto,  že  je  to  dáno  jeho  postojem,  je  to 
chápáno jako OBJEKTIVISTICKÁ TEORIE 

▪ 

správnost činů je dána souladem s boží vůlí 

▪ 

Platónova kritika v dialogu Euthyfrón 

7 

▪ 

je  něco  morální,  protože  je  to  bohumilé,  nebo  bohumilé,  protože  je  to 
morální – vše ale vede k nepřijatelným důsledkům 

▪ 

to, že je něco dobré, je determinováno boží vůlí – je něco dobré proto, že 
to Bůh považuje za dobré, nebo proto, že to je dobré, proto to považuje 
za dobré = pokud je něco dobrého, je to nezávislé na boží vůli – dobrost 
nespočívá  v tom,  že  k tomu  zastává  nějaký  postoj  –  Bůh  se  stává 
irelevantní = nevysvětluje, co to dobré je, věci už dobré jsou nezávisle na 
jeho vůli 

▪ 

dobro se jeví jako nahodilé – měly by mít však objektivní trvanlivost  

o 

PROTIARGUMENT – Bůh nikdy neschvaloval nic špatného, protože Bůh je dobrý, 
je ztělesněním dobra – cokoliv schvaluje je dobré = je to kruh, jestliže nerozumím 
pojmu  dobra,  je  poukaz  na  boží  dobrotu  zbytečný,  protože  nám  nepomůže 
v definici dobra, protože schvaluje jen sám sebe