ETIKA II.

•  konativní není popisný – nemůžeme určit, zda je to pravdivé, nebo nepravdivé – 

vyjadřujeme pouze postoje k realitě – vytrácí se důležitý požadavek pravdivosti, 
nebo aspoň aspirace, aby byl pravdivý (česneková zmrzlina – reakce = FUJ – není 
to pravdivost, jde jen o naši reakci) 

•  KOGNITIVISMUS – o co se přeme, když se přeme o morálních otázkách, je možný 

morální pokrok? – máme více pravdivých morálních soudů než dříve?! 

 
MORÁLNÍ REALISMUS – naše soudy jsou aspoň v určitých chvílích pravdivé 
 

INTERNALISMUS 
-  morální soudy se dle internalismu nějak významně liší – morální soud má vztah motivace – 

v hlavě  máme  morální  přesvědčení,  to  automaticky  znamená,  že  máme  motivaci  jednat 
v zájmu s morálním přesvědčením 

-  INTERNALISTA – cítíme inklinaci pomáhat, pokud jsme o tom přesvědčeni 

-  d 

Úvodní intuice 

• 

Morální život je nepohodlný 

• 

Ekonomická racionalita je člověku bližší 

• 

Dlouhodobá udržitelnost? 

• 

Výmluvy a omluvy pro vlastní pohodlnost a sobectví – 7 nepřátel etiky 

44 

non-kognitivismus 

Metaetická  teorie,  podle  které  morální  soudy  nevyjadřují  kognitivní  mentální  stavy  jako 
přesvědčení, ale jsou pouhou expresivní konativních mentálních stavů jako přání a emocí. Non-
kognitivismus  popírá  objektivní  existenci  morálních  faktů.  Morální  soudy  jsou  pouhým 
výjádřením postoje člověka vůči non-morální skutečnosti. 

Error theory 

Teorie  J.  L.  Mackieho,  která  bývá  klasifikována  jako  kognitivistická  či  semi-kognitivistická. 
Podle Mackieho při pronášení morálních soudů vyjadřujeme přesvědčení a nárokujeme si jejich 
pravdivost.  Avšak  naše  morální  přesvědčení  jsou  všechny  univerzálně  nepravdivá.  Podle 
Mackieho je tomu proto, že pravditelé, tedy hodnoty, prostě objektivně neexistují. Důsledkem 
Mackieho koncepce je, že při připisování objektivních morálních hodnot činům se systematicky 
mýlíme.