ETIKA II.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
přirozená (kontra Moore – Moore by ji nepojmenoval přirozenou), avšak není
pojmenovatelná jiným predikátem než predikátem „dobrý“ (kontra Moore)
• nemáme v jazyce predikáty, které bychom tam mohli dosadit
─ Dobrý (morální vlastnost) = dobrý (přirozená vlastnost)
• je možné ji definovat jen tím, že jde o přirozenou vlastnost
DOBRO – dobro je jednoduchá vlastnost; Craige (vlastnost složená – komplexní vlastnost,
nepřirozená = non-naturalismus, vlastnost schvalována Bohem); naturalismus říká, že je to
přirozená vlastnost; skutečné dobro je prostě dobro (nemůžeme to popsat jiným predikátem)
39
- problém: Jak popsat nějakou vlastnost vědecky, když je jednoduchá?
Epistemologie nereduktivního naturalismu: ─ otázka: Proč bychom měli takovou teorii přijímat? Jaký máme důvod věřit v existenci
takových vlastností, když neexistují slova, kterými bychom je mohli vyjádřit?
─ pokud neplatí analytický naturalismus, nemůžeme k objevení těchto vlastností pouhou
sémantickou analýzou pojmu „dobrý“
─ přírodní věda má podobný problém:
• hovoří o nepozorovatelných vlastnostech, které nelze odhalit konceptuální analýzou
(jsou aposteriorní)
- přírodní věda dnes již není primitivní metodou, kdy se pouze snažíme poznávat očima –
velké množství dnes nelze jednoduše pozorovat = věda hovoří o věcech, které nelze vidět
(jaký má důvod o tom mluvit, když je nejsme schopni pozorovat?)
• je to dáno tím, že věci po sobě zanechávají stopy – nevidíme věci jednotlivě, ale