4+

 
- nejprve se vytvoří krátký peptid tzv. signální sekvence  => zastavení translace až do doby, 
než  se  ribozom  připojí  na  drsné  ER    =>  připojení  proteinů  SRP  na  receptory  v membráně, 
které tyto proteiny rozpoznávají  => zanoření signální sekvence (má hydrofobní charakter) do 
ER membrány  => po zanoření signální sekvence do ER vytvoření proteinového kanálu kolem 
této  sekvence    =>  pokračování  translace  (syntéza  kompletního  proteinu)  =>  po  dokončení 
translace odštěpení signální sekvence, jež zůstala zachycena v membráně 
-  u  transmembránových  proteinů  se  zanořují  jejich  AMK  sekvence,  jež  mají  být  součástí 
membrán, do biomembrány již v ER (hotový protein je součástí biomembrán již v ER) 
- souběžně s translokací rostoucího peptidu do vnitřku ER dochází ke  glykozylaci některých 
AMK,  které  procházejí  přes  membránu    =>  kotranslační  úpravy  (další  modifikace  AMK 
mohou následovat až po dokončení translace  => posttranslační úpravy) => díky glykozylaci je 
dána  polarita  proteinů,  které  se  již  nemohou  převrátit  z jedné  strany  na  druhou  (zbytky 
cukrů jsou uvnitř cisteren) 
 
Pozn.: u prokar. buněk probíhá syntéza extracelulárních proteinů na ribozomech připojených 
k plazmatické membráně  => analogie s drsným ER 
 
Syntéza lipidů v ER 
- v ER syntetizována většina lipidů včetně fosfolipidů a cholesterolu (zejména v hladkém ER) 
- díky účasti membránových proteinů s enzymatickou aktivitou (fosfatáza..) 
- nové lipidy jsou přímo začleňovány do membrány jíž v 1. kroku syntézy (následně se mění 
pouze jejich polární hlavička) 
-  jejich  začleňování  do  plazmatické  membrány  a  dalších  organel  se  opět  děje  pomocí 
regulovaného  odštěpování  měchýřků  z ER,  transportu  měchýřků  a  následné  fúzí  s dalšími 
biomembránami 
 
Syntéza proteinů v cytoplazmě 
- na ribozomech v cytoplazmě se syntetizují proteiny, které jsou následně součástí některých 
organel 
-  na  cytoplazmatických  ribozomech  se  též  syntetizují  některé  z proteinů  tzv. 
semiautonomních organel -  také  při  této  syntéze  zřejmě  funguje  obdoba  signální  sekvence,  která  se  uplatňuje  při 
navádění proteinů z drsného ER na místo určení (obecně: signální sekvence AMK se uplatňují 
při přechodu proteinu přes určitou konkrétní membránu z 1 strany na druhou 
 
Podíl na regulaci Ca++ iontů v cytoplazmě 
- ve srovnání s cytoplazmou má vysokou koncentraci vápenatých iontů 
- Ca ++ plní důležité úlohy v signálních kaskádách (tzv. druzí poslové) 
-  rozdíl  regulován  iontovými  kanály  (uvolňují  Ca  ++  z ER)  a  Ca  ++  ATPázami  (pumpují  zpět 
Ca++ do ER proti koncentračnímu gradientu