4+

konformačním změnám přesunou na druhou stranu- přenašečové proteiny

  Zajišťují transport většiny důležitých látek – porucha přenosu- mutace genu, jež 

kódují tyto proteiny- často vedou i k buněčné smrti (u člověka známa řada 
dědičných chorob, jejichž příčinou je porucha transportu)

Membránové kanály- u prokaryontních i eukaryotních buněk 

→tvořeny prostorem mezi podjednotkami proteinů 

→v závislosti na prostorovém uspořádání proteinů mohou těmito 

kanály procházet pouze určité látky 

→po ionty ( Na+, K+,…) je známo okolo 100 kanálků- iontové kanálky 

→tok molekul membránovými kanálky je velice rychlý a probíhá podle 

koncentračního spádu- nevyžaduje dodání energie díky usnadnění membránových 
kanálků- usnadněná difuze 

→mají nezastupitelnou úlohu pro funkci nerovové soustavy 

Přenašečové proteiny: 

Obecně tento transport zahrnuje: 

  Rozpoznání přenášené buňky přenašečem 
  Vazbu molekuly na přenašeč 
  Translokaci molekuly z jedné membrány na druhou 
  Uvolnění molekuly a obnovení původní konformace 

 
-  Pasivní přenašečový transport- bez dodání energie- např. příjem cukrů nebo 

AMK- opět usnadnění difuze 

-  Aktivní přenašečový transport- dodání energie, nejčastěji ve formě ATP 

Uniport- transport jedné molekuly 

Symport- přenos dvou molekul jedním směrem 

Antiport- přenos dvou molekul opačným směrem 

Exocytóza- splývání membrány buněčného měchýřku s plazmatickou membránou a 
uvolňování jeho obsahu do okolí (např. bílkovin). Specifický případ tzv. pučení- kdy se celý 
měchýřek uvolňuje do okolí.  

Endocytóza- postupné uzavření látek v okolí buňky do měchýřku, který se vytvoří vchlípením 
plazmatické membrány a přechod měchýřku do cytoplazmy, je specifická, buňka si vybírá co 
chce