4+

asymetrické  → vrstvy mají poněkud jiné chemické složení (např. odlišné zastoupení 

cholesterolu či glykolipidů – u živočišných buněk jsou glykolipidy vždy ve vnější vrstvě, 
přičemž cukerná složky směřuje vždy vně buňky 

-  asymetrie – hraje významnou úlohu při plnění membránových funkcí (např. 

transportní) 

-  mají „tekutý“ charakter – díky tomu, že jsou hydrofobní řetězce mastných kyselin 

uvnitř bimolekulárního filmu volně pohyblivé (mezi molekulami lipidů pouze slabé 
vazby → mohou měnit vzájemně pozici, „promíchávat se“, rotovat kolem vlastní osy 
apod.)  
→ různé nepolární (hydrofobní) molekuly mohou v ploše biomembrány volně 
difundovat 
-pohyblivost hydrofobních řetězců závisí na druhu fosfolipidů a na teplotě → 
nenasycené řetězce mastných kyselin jsou pohyblivější než nasycené → čím nižší 
teplota, tím nižší pohyblivost (při určité teplotě – tzv. bodu přechodu dochází 
k minimalizaci pohyblivosti a membrána se stává rigidní ~ „tuhou“) 
-určitou stabilizující funkci v membráně má i cholesterol 

-  obdobně jako lipidy mohou v ploše biomembrán migrovat i proteiny --- Důkaz podán 

na základě fúze dvou různých typů živočišných buněk) – značení specifických antigenů 
jedné buňky (lidská buňka) jednou fluorescenční sondou a značení specifických 
antigenů druhé buňky (myší buňka) druhou fluorescenční sondou → bezprostředně po 
fúzi buněk byly antigeny rozděleny na „myší“ a „lidskou“ polovinu → po určité době se 
oba antigen rozptýlily po celém povrchu buňky, která vznikla fúzí 

-  proteiny se mohou pohybovat také kolmo k ploše biomembrány 
-  mozaika + tekutý charakter → model molekulární struktury biomembrán označován 

jako model tekuté mozaiky  

-  tekutý charakter umožňuje: