1. až 6. Fylogeneze

Anatomicky moderní člověk se vyvíjel v mladším paleolitu v Evropě a v mediteránní oblasti ve třech etapách: 

*etapa aurignacká 
*etapa gravettská 
*etapa magdalénská 

Čepele mohou být Stipany buď perkusně, dobře mířenými údery specializovanými 

nastroji nebo tlakem na připravyłé jádro Conroy 1937) 

Etapa aurignacká 

evoluce zhruba od 35 do 31 tis. let na lebce i postkraniálním skeletu některé archaické znaky (většina ale 

sporná) nálezy jsou v kontextu se starobylou čepelovou industrii 

— aurignacienem, podle francouzského naleziště Aurignac nejdůležitější nálezy z Moravy — lokalita Mladeč a 

z Čech 

— lokalita Svatý Prokop 
 
Etapa gravettská 

Gravettští lovci, kromaňonci, žili po celé Evropě a v mediteránní oblasti v období od 30 000 až do 19 000 let, 

tedy až do doby, kdy poslední doba ledová dosáhla svého maxima. 

F Lebka gravettských lovců je v mnohém velmi podobná dnešnímu člověku. 

Kromaňonští  muži  byli  vysocí  a  poměrně  štíhlí,  zatímco  ženy  byly  mnohem  menší  a  často  velmi 

robustní;existovaly však i ženy malé a štíhlé. 

oba typy zpodobňují sošky žen, tzv. paleolitické venuše lovili sezonně velkou zvěř, ale i menší a malá zvířata 

(lišky, lumíky, zajíce, vlky). 

měli rozsáhlý soubor kamenných a kostěných nástrojů k lovu oštěpy a vrhače oštěpů, možná i luky a šípy 

, znali keramiku (sošky, primitivní nádoby) tkali jednoduché látky, šily oděv a obuv. 

Žili v dočasných táborech, které vytvářely jakýsi řetězec, v němž se v průběhu sezony přemísťovali. 

V  období  gravettienu  již  také  kvetl  výměnný  obchod.  Do  střední  Evropy  byly  občas  importovány 

pazourkové hlízy ze severu, mušle z oblasti Středozemního moře a zřejmě i sůl. 

nepochybně si zdobili lidské tělo a používali ozdoby z lastur a zubů.