1. až 6. Fylogeneze

Stavbou těla se nelišili od starších forem H. sapiens. 

objevuje  se  nová  technologie  výroby  kamenných  nástrojů  tzv.  levalloiská  technologie  opracování  jádra: 

výrazný posun ve způsobu opracováni  kamene a také v efektivnosti  zpracování  materiálu, objevuje se před 
300tis. 

nejdůležitější nálezy: severoafrická, jihoafrická a východoafrická naleziště 

Nálezy z Evropy a Blízkého východu: Zuttiyeh v Palestině, Steinheim (angl. Swanscombe) v Německu 

a Arago ve Francii 

Velký  význam  nález  několika  desítek  skeletů  mužů  i  žen  s  kamennými  nástroji  v  jeskynním  komplexu 

Atapuerca  ve  Španělsku  (jeskyně  Sima  de  los  Huesos,  Jeskyně  kostí),  stáří  min.  320tis.  let  (nové  datování 

500tis.let) většina badatelů je řadí k H. heidelbergensis 

V Africe 300 — 200tis.Iet se objevují bud' předchůdci anatomicky moderního člověka nebo nový lidský 

druh Homo helmei (Florisbad, Jebel Irhoud). 
 

Vznik moderních lidských forem 

Koncem středního pleistocénu, v období těsně za hranicí 150tis. let se objevují nejprve v Africe a posléze také 

na Blízkém východě a v Evropě nové moderní lidské formy. 

Nové formy druhu Homo sapiens tvoří dva jasně rozdílné lidské typy lišící se nejen morfologickými znaky a 

stavbou těla, ale také ekologicky. 

První skupina jsou vysokorostlí, nepříliš robustní lidé s poměrně krátkou lebkou s méně výrazným reliéfem 

pro  úpony  svalů,  s  poměrně  dobře  vyvinutým  bradovým  výběžkem  a  dlouhými  dolními  končetinami 

»anatomicky moderní člověk r Druhou pak tvoří nízkorostlí lidé s extrémně robustní postavou, dlouhým trupem 

a  velmi  robustními  kostmi  končetin,  s  velkým  obličejovým  skeletem,  málo  výrazným  nebo  i  chybějícím