1. až 6. Fylogeneze

nález alespoň částečně zachovaného skeletu, badatelé se soustředí především na zuby, čelisti a na několik 

relativně zachovaných lebek. 

Korektní  definice  rodu  Homo  je  velmi  komplikovaná,  bezprostřední  předchůdce  rodu  Homo  i  jeho 

první zástupci museli mít řadu starobylých znaků podobných australopitékům. 

Australophitecus garhi 

Nejbližším předkem rodu Homo byl pravděpodobné Australopithecus garhi z východní Afriky (2,6 mil. let), 

který  se  od  ostatních  australopitéků  lišil  stavbou  těla  do  jisté  míry  podobnou  rodu  Homo,  ale  měl  i  některé 

starobylé znaky na lebce,navíc byl menší než zástupci rodu 

Homo.  Mozek  měl  kapacitu  minimálně  450  Australoyithecus  garh  cm3.Tento  druh  homininú  měl  dlouhé 
http:/lcas -bel larm i ne u stehenní kosti,a tím i dolní končetiny, ale stále ještě poměrně dlouhý humerus a radius. 

Australopithecus  garhi  byl  téměř  jisté  výrobce  kamenných  nástrojů.  Kosti  nalezené  in  Situ  s  nálezy  tohoto 

druhu homininů nesou totiž zřetelné stopy po odřezáváni masa pomocí kamenných p., ennłs enmsvcom 

nástrojů. 

 
Ranní zástupci rodu Homo 

První zástupci rodu Homo se objevují nedlouho po objevení se druhu Australopithecus garhi, zhruba před 

2,4 milionu let. 

Nejstarší nálezy člověka: východní Afrika, naleziště Uraha v Malawi a Hadar v Etiopii, z druhé poloviny 

devadesátých let 

20. století. V jižní Africe se objevuje rod Homo až později. 

Rané formy rodu Homo starší dvou milionů let jsou poměrně vzácné. 

V období od 2 do 1,7 milionu let se vyskytují rané formy rodu Homo společně s robustními australopitéky 

na řadě lokalit, například Koobi Fora v Keni, Olduvai Gorge v 
Tanzanii, Omo v Etiopii a ve Swartkrans v jižní Africe. 

Tito hominini byli větši než australopitéci, v průměru o deset i více centimetrů, měli větši mozek.