1. až 6. Fylogeneze

afarensis jsou spíše odrazem její velmi malé velikosti těla než charakteristikami tohoto druhu. 

(Např. ženy australopitéků byly větši a robustnější, než byla Lucy). 

• 

Analýza tohoto skeletu však nepochybně prokázala, že archaičtí australopitéci byli výkonně 

bipední,  ale  měli  ještě  některe  adaptace  umožňující  pomerně  efektivně  šplhat  na  stromy, 

zvláště pak příslušné uchopovací schopnosti ruky a do jisté míry i nohy. 

Změny ve fylogenezi australopitéků ve středním pliocénu 

•  V období mezi 3 a 2,7 milionu let se začalo výrazně měnit klima, postupně se ochlazovalo a snižovalo se 

množství srážek, 

•  Vznikají  rozsáhlé  savany  a  stepi  místo  tropických  lesů  a  objevuji  se  nové  typy  savnců,  včetně  velkého 

množství druhů pozemních opic. 

V tomto období prodělali hominini další adaptivní radiaci, v jejímž průběhu se poprvé vyskytly typicky lidské 

znaky na lebce, zubech i skeletu trupu a končetin. 

•  Vznikly dvě nové formy homininů, tzv. robustní australopitéci a rod Homo. Obě formy se zřejmě vyvinuly 

z afarskfch australopitéku a mají mnoho společných znaků: 

Mizí diastema a špičáky získávají typicky lidskou formu. 

— Rezáky se zmenšuji, stoličky zvětšují a čelisti se zkracují. 
— U obou skupin se také zvětšuje mozek. 

Robustní autralopitéci X rod Homo 

•  Obě skupiny se vyvíjejí odlišným směrem a v jiných ekologických nikách. 
•  Robustní a. stavba těla zůstává jako u archaických a., ale mění se velikost zubů a čelistí a také stavba 

lebky. 

•  Rod Homo postupně zvětšuje velikost těla, mění jeho stavbu i proporce a objevuje se soustavná výroba 

nástrojů. 

Robustní australopitéci (rod Paranthropus)