1. až 6. Fylogeneze

poměrně malá mozkovna (600 — 1200 cm3), která se v průběhu jeho evoluce mírně zvětšovala. 

skelet: dlouhé kosti měly sice velmi silnou kompaktu, ale zároveň byly poměrně štíhlé a dlouhé a měly 

nepříliš robustní epifýzy; hruškovitý tvar hrudníku — podobný, jako měli australopitéci a měl šest bederních 

obratlů, pánev typicky lidská, ale ve srovnání se současným člověkem relativně vyšší a užší. 

vysoký a štíhlý (160 až 185 cm; 60 až 80kg). Štíhlá postava a také relativně úzká pánev mohla být takzvanou 

„tropickou adaptací”.V průběhu evoluce se u Homo erectus zmenšovala postava a stávala se robustnější. 

Mezi muži a ženami byly zpočátku značné velikostní rozdíly, které se postupně zmenšovaly, 

Rozšíření člověka vzpřímeného H. erectus/ergaster 

První reprezentanti této skupiny se objevili asi před 2 až 1,8 mil. let v Africe (jako H. ergaster) 

Začal záhy migrovat z Afriky a okolo 1 ,85 mil. let se dostává do Gruzie (jeskyně Dmanisi: lebky malý obsah 

mozkovny  600800cm3  a  řadu  starobylých  znaků  H.  ergaster  emigroval  do  mediteránní  oblasti  dříve  než  do 

ostatních částí světa) a zřejmě i na Blízký východ, možná i do Indonesie. 

Do Asie migroval pravděpodobně před 1,7 až 1,4 mil. let. Definitivně kolonizolval Asii pře 1 mil. let. 

v” Jako poslední kolonizoval Evropu, a to jižní Evropa před 1 mil. let až 800 tis. lety, nálezů je však velmi 

málo:  Španělsko,  jeskynní  komplex  Atapuerca  (800  tis.  let)  španělští  antropologové  —  Homo  antecessor, 

ostatní jej považují za mladší formu H. erectus 

Itálie, Ceprano (stejné stáří) (Homo cepranensis) Kontinentální Evropa — žádné důkazy osídlení. 

Evoluce člověka ve středním paleolitu 

—Asi před 700 000 lety se začíná v Africe objevovat nová lidská forma, někdy řazená do druhu Homo