1. až 6. Fylogeneze

bradovým výběžkem, nízkou dlouhou mozkovnou a řadou dalších specifických znaků neandertálci 

Moderní Homo sapiens x neandertálci

Obě lidské formy žily převážně alopatricky a byly odlišné nejen morfologicky, ale i ekologicky, behaviorálně 

a zřejmě i některými dalšími rysy způsobu života, ne však kamennou industrií. 

První reprezentanti moderního Homo sapiens, dnes nazývaní anatomicky moderní člověk, dříve například 

člověk  předvěký  (Homo  sapiens  fossilis),  se  objevili  v  Africe  asi  před  120  000—150  000  lety  a  posléze v 

Palestině před 100 — 80 tis. lety. 

V této době zaznamenáváme v jižní Evropě, například v oblasti dnešního Chorvatska (jeskyně Krapina)a 

Itálie (Saccopastore), další lidskou formu, zvanou neandertálci. Neandertálci poměrně rychle osídlili Blízký 
východ, Evropu a západní Asii, nikdy ale nekolonizovali jiné části světa. 

Evoluce IV - Neandertálci 

p- dlouho mylně považováni za mezistupeň mezi Homo erectus a moderním člověkem. 

specializovaná skupina lidí. Řada znaků typických pro neandertálce se vyskytovala pouze a výhradně u této 

lidské skupiny. 

Ve srovnáni s anatomicky modernim člověkem měli větší zuby s velkými dřeňovými dutinami, za poslední 

stoličkou pak byla charakteristická mezera — tzv. retromolární prostor: 

alveolární prognatie, chybí bradový výběžek. 

Skelet obličeje byl velký a silně pneumatizovaný (velké byly velké očnice, výrazné, nesegmentované 
nadočnicové oblouky a velmi širokou a velkou apertura piriformjs. 

Skelet neandertálců: 

—Kosti končetin byly velmi robustní a krátké. 

Jedním z typických znaků na kostře trupu a končetin je vysoký počet zhojených těžkých zranění. 

Neandertálci byli adaptováni na pohyb ve složitém kopcovitém terénu a měli určité specifické fyziologické 

adaptace. 

Soudkovitý hrudník spolu s neobvyklými proporcemi těla a končetin naznačuje, že fyziologie dýcháni byla