1. až 6. Fylogeneze

určitou dobu vyvíjet paralelně s takzvanými ranými zástupci rodu Homo. 

Ve většině znaků byl Homo ergaster/erectus podobný druhu Homo sapiens, a to jak ve stavbě těla, délce 

a proporcích končetin, tak ve stavbě pánve a lebky. 

Homo ergaster/erectus byl poměrně velký (i přes 180 cm), štíhlý. Menší mozkovna než H. sapiens (600 do 

1200 cm3) a řada odlišných, starobylejších znaků na lebce. 

Neistarší nezpochvbnitelnú člověk. 

Vyráběl kamenné nástroje, které se v mnoha charakteristikách odlišovaly vyspělejší technologií od nástrojů 

raných homininů, sběračsko-lovecký způsob života, nejspíše byl občasným lovcem menších a mladých zvířat a 
příležitostně se živil i mršinami. 

 
Homo ergaster - člověk dělný

zřejmé nejstarší nepochybně lidský druh (stáři 1,9 až 1,3 milionu let), výrobce nástrojů, vyčleněný z druhu 

Homo erectus v 70. letech 20. století, Dlouho byl považován spíše za archaickou formu Homo erectus než za 

samostatný druh, všeobecně začal být uznáván až na samém konci minulého století. 

V  současné  době  existuji  přesvědčivé  taxonomické  doklady  o  jeho  zařazeni  do  druhu  Homo  ergaster, 

protože se u něj  většina  taxonomických znakú typických pro Homo  erectus vůbec nevyskytuje. Relativní 

velikost mozku byla jen mírně větší, než předpokládáme u Homo habilis (500 do 950 cm3). 

Některé znaky skeletu se výrazně liší od Homo erectus a mohou připomínat Homo habilis. Například ve všech 

případech chybi typické zalomení v týlní oblasti, střechovité tvarováni temenních kostí a nadočnicový val je 

většinou málo výrazný, 

—Ve  srovnáni  s  Homo  erectus  je  tloušťka  kostí  menši.  —Homo  ergaster  měl  některé  znaky  podobné 

australopitékům; napřiklad měl ještě šest bedernich obratlů a hruškovitý tvar hrudníku.