7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie

- plod schopen sociální interakce – pohyby aktivně ovlivňuje chování matky a zpětně reaguje na její emoce 

Imunita - ze zárodečných buněk se diferencují buňky lymfatické tkáně i krevní buňky- nejdříve se tyto zárodečné buňky objevují ve stěně žloutkového vaku  pak migrují do jater  od 3. měsíce 

vývoje do kostní dřeně 

- zárodečné buňky B lymfocytů od 3. měsíce uloženy v játrech, plicích, ledvinách a kostní dřeni – tato místa 

produkují b-lymfocyty od 5. měsíce 
- 2. měsíc – zformován thymus (brzlík), vytvořeny první lymfocyty 

- prenatální rozvoj specifické imunity = produkce lymfocytů a buněk zprostředkovávajících antigeny 

- imunitní systém již prenatálně reaguje na antigeny (5. měsíc – v případě infekce se u plodu zvyšuje počet 

plazmatických buněk) 

 
10. Porod: mechanismus porodu, adaptace ženské pánve k porodu, srovnání s 
čtyřnožci, specifika lidského porodu, srovnání s primáty. 

- Přechod mezi prenatálním a postnatálním obdobím, novorozenec se dostává z tekutého prostředí do plynného, 
kde si musí dýchání, trávení a vylučování zajistit sám. Kritická je změna vnějších podmínek a nároků a samotný 
porod.                                                                                                                                      
- Těhotenství činí matku zranitelnější. X Plod má však větší šanci na přežití, když setrvá v těle matky co nejdéle. 
Doba porodu je tedy kompromisem mezi nároky plodu a matky. Délka těhotenství u savců závisí na velikosti a délce 
života. U člověka je krátká vzhledem k velikosti jeho mozku. U ost. savců roste mozek hl. ve fetálním období, po 
nar. se růst zpomaluje. U člověka růst mozku pokračuje stejnou rychlostí jako ve fetálním období asi ještě 12 
měsíců po narození. Člověk se rodí s mozkem nehotovým asi ze 2 příčin: 1) limitovaná schopnost placenty předávat 
výživu od matky a mozek vyživovat, 2) velikost mozku vůči rozměrům porodních cest. 
Mechanismus porodu: soubor pohybů, které vykonává tělo plodu během postupu porodními cestami. MP je 
výsledkem silového působení kontrakcí dělohy.                                                                                                                 - 
Největší částí plodu je hlava, kosti nejsou v době porodu ještě srostlé - umožňují během porodu malé posuny, jimiž 
se hlava přizpůsobuje porodním cestám.