7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- Skutečný spouštěč porodu není znám, nejspíš se u různých druhů savců liší. U člověka - ke spuštění porodu
přispívají fyziologické pochody matky i plodu. Během těhotenství jsou kontrakce děložní svaloviny tlumeny
hormony progesteronem a relaxinem.
- Gestace (těhotenství) je urychlena a lidé se rodí předčasně. Primáti jsou obecně skupinou prekociálních živočichů
(mají plně vyvinutá mláďata, sama se o sebe dokážou postarat), člověk je kvůli změnám v délce těhotenství
sekundárně altriciálním druhem (mláďata plně závislá na rodičovské péči, neosrstěná, s nevyvinutou termoregulací,
jen u ptáků a savců).
Adaptace ženské pánve k porodu: ženská pánev je nižší a širší, vchod do malé pánve je u žen oválný a větší. Výstup
z pánve je kosočtvercový.
- Vzhledem ke kvadrupedním primátům prodělala lidská pánev v průběhu evoluce výrazné změny. V rámci malé
pánve (tvrdých cest porodních) lze rozlišit 4 roviny:
a) pánevní vchod - příčně oválný, jeho největším rozměrem je příčný průměr
b) šířka pánve - kruhovitý tvar
c) úžina
d) pánevní východ - jeho největší rozměry jsou předozadní průměry
Srovnání s čtyřnožci: Cefalopelvický nepoměr - U placentálních savců je porod rizikový pro matku i potomka. Jeho
úspěšnost závisí hlavně na rozměru malé pánve matky a lebky novorozence - závislost velikosti novorozence
vzhledem k velikosti matky a stupni encefalizace (velikost mozku). Druhy s menší tělesnou velikostí mají relativně
větší novorozence s větším mozkem než druhy s větší velikostí těla.
Specifika lidského porodu: Porod člověka - odlišuje se od porodu ostatních savců a primátů ve 3 základních
aspektech:
1) v porodním mechanismu (ve způsobu), jakým plod a jeho části procházejí porodními cestami
2) v délce a stupni obtížnosti porodu
3) v chování matky a dalších členů skupiny v době porodu
- Porodní kanál - Průsvit pánevních cest navíc směřuje v horních oddílech distálně a v dolních oddílech ventrálně, na
rozdíl od porodního kanálu ostatních primátů, jehož průběh je přímý a ve všech úrovních delší v rovině předozadní.
- Tělo lidského plodu se při porodu přizpůsobuje prostorovým podmínkám v daných úsecích porodních cest,
přičemž nejdelší rozměr lebky (sagitální rozměr) se klade vždy do nejdelších rozměrů jednotlivých oddílů pánve. U
ostatních primátů vstupuje hlavička novorozence do pánevního vchodu v rovině sagitální a ve stejné rovině z pánve
také vystupuje, u člověka je pro průchod plodu nutná rotace hlavičky.
Rotace hlavičky při porodu:
1) Při porodu je plod v poloze podélné záhlavím (typické pro všechny primáty) - je to postavení, kdy záhlaví směřuje
dopředu a hřbet je v levé hraně dělohy (u člověka nejčastější), při tomto postavení vstupuje hlavička svým
předozadním průměrem do příčného průměru pánevního vchodu.
2) Hlavička se předklání, brada se dotýká hrudníku a vedoucím bodem se stává záhlaví.
3) Hlavička dále postupuje přes šíři do úžiny pánevní, kde se vnitřně otáčí tak, že v pánevním východu je předozadní
rozměr hlavičky v průměru přímém. Záhlaví se stáčí dopředu za sponu stydkou (obličej tedy směřuje k matčině
páteři), okolo které se otáčí, přičemž konkavita porodních cest nutí hlavičku ve vztahu k trupu k záklonu.
- Ostatní primáti - záhlaví je při vstupu i výstupu z malé pánve orientováno k páteři, obličej směřuje k matce, u
člověka se prořezává nejdříve oblast záhlaví, pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec brada.
4) Porozená hlavička se poté stáčí záhlavím na stranu (vnější rotace), kde je ještě neporozený hřbet (v důsledku
vnitřní rotace ramen, jejichž delší osa musí také procházet nejdelšími rozměry malé pánve), a dostává se tak do
pozice, v jaké vstupovala do pánevního vchodu.
Mechanismy usnadnění porodu - u člověka se vyvinuly fyziologické mechanismy pro usnadnění porodu:
a) Rozvolnění pánevních vazů v průběhu těhotenství působením ovariálních a placentálních hormonů. Toto
rozvolnění zajišťuje větší pohyblivost pánevních spojů a přetrvává i po porodu, u žen má velký klinický význam,
protože je příčinou symptomů pánevní nestability spojené s bolestivými stavy.
b) Při průchodu porodním kanálem dochází ke změnám v konfiguraci hlavičky novorozence - jde o stlačení hlavičky
v místě prostupujícího obvodu a v prodloužení v opačném směru. U výrazného cefalopelvického nepoměru dochází
ke konformaci hlavičky - na rozdíl od konfigurace se mění objem hlavičky vzájemným posunutím lebních kostí -
může vést k závažnějším poraněním ohrožujícím zdraví i život dítěte.
Pozice u porodu - rodičky lidské i primáti zaujímají při porodu pozice, které rozšiřují malou pánev (hl. východ
pánevní) a usnadňují průchod plodu. Pro samice primátů je typický dřep, u žen rodících v přirozených podmínkách
byly kromě dřepu zaznamenány i jiné pozice.