7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie

Oplození (fertilizace) = okamžik splynutí vajíčka a spermie (ve vejcovodu)  - při průchodu  vejcovodem 
prodělá spermie kapacitaci (působení sekretů sliznic pochvy a dělohy se uvolňují látky bránící předčasnému vyloučení 
akrozomálního váčku z povrchu spermie.

- spermie pronikne obaly vajíčka, jejich povrchové membrány splývají, haploidní genotypy obou gamet vytvoří 
diploidní jádro (okamžikem oplození již určeno genetické pohlaví zárodku) -> vznik zygoty 
- dochází k replikaci chromozomů, pokračují další fáze mitózy – vajíčko se rýhuje (vznikají nejdříve 4 blastomery, pak 
8) - jeho rýhováním začíná morfogeneze (podklad pro vývoj tkání a orgánových základů) -> dále vzniká morula s 32 
blastomery. 
- zárodek začíná vylučovat choriový gonadotropin (hCG), kterým ovlivňuje fyziologii matky ve svůj prospěch - brání 
tvorbě protilátek proti zárodku, při porušení mechanismu zárodek odumře - spontánní potrat. 
- v této fázi je vajíčko vyživováno z tekutiny ve vejcovodech a z dělohy. 
- 6. den po oplození vzniká blastocysta – ta potom zahnízdí (niduje) do děložní sliznice matky 
- Při nidaci další vývoj – diferenciace embryoblastu, vytváří se zárodečný terčík z buněk ektodermu a entodermu 
 
 

Embryonální vývoj (2. – 8. týden po oplození) 

- klíčová fáze ontogeneze - množení a diferenciace buněk, formování orgánů a orgánových soustav z entodermu, 
ektodermu a mezodermu; největší relativní změny ve velikosti těla 
- zárodek je nyní velmi zranitelný – narušení jeho vývoje vede k poškozením orgánů plodu a nenapravitelným vadám 
- na počátku embryonálního období je blastocysta tvořena žloutkovým a amniovým váčkem, mezi nimiž leží 
zárodečný terčík (základ budoucího embrya) 
- poté se vytváří střední zárodečný list mezoderm z něho vzniká primitivní chorda, prvosegmenty (=somity, do 1. 
měsíce je to somitové stádium vývoje, vyvine se až 45 párů somitů) 
- v dalším vývoji se každý ze somitů rozdělí na: a) myotom z jejichž buněk se tvoří kosterní svalstvo, b) sklerotom 
vzniká osový skelet, c) dermatom vzniká pojivo kůže;  - mezodermálního původů je také cévní soust., vylučovací 
soust. (bez měchýře), slezina, nadledvina 
- současně s tvorbou somitů se na dorzální ploše zárodečného terčíku část ektodermu mění na neuroektoderm - tvoří 
se základ nervového systému v podobě neurální ploténky -> ta se pak uzavírá a vzniká medulární trubice                                                                               
- na předním konci zárodku je už zformovaná mozková část medulární ploténky = základ mozku (lze již rozlišit: 
prosencephalon, mesencephalon, rombencephalon, od 5. týdne též hemisféry); PNS                      - z ektodermu dále 
vzniká senzorický epitel sluchového, zrakového a čichového ústrojí, pokožka s deriváty, mléčné a potní žlázy, 
hypofýza, sklovina. 
- entoderm vzniká z něj epitel trávicí soustavy, dýchací cesty, močový měchýř, střední ucho a Eustachova trubice, 
štítná žláza, játra, slinivka břišní