Metodický list - Určování nerostů a hornin

Organizační podmínky

Laboratorní cvičení je vhodné zrealizovat ke konci prvního pololetí, například v lednu, neboť je potřeba, aby měli žáci osvojené poznatky z učiva nerosty a horniny. Laboratorní cvičení je možno zrealizovat ve školní laboratoři i v běžné učebně Při vyšším počtu žáků ve třídě rozdělit žáky na polovinu a zrealizovat dvě laboratorní cvičení.

Teoretický úvod do problematiky

Žáci by měli mít z běžných vyučovacích hodin probráno učivo o nerostech a horninách, které je probíráno v rámci 9. ročníku. Učivo o nerostech zahrnuje základní charakteristiku nerostů, znalost pojmů nerost, krystal. Dále je nutné znát především fyzikální vlastnosti nerostů. Žák by měl mít přehled o jednotlivých třídách nerostů a o jejich neznámějších zástupcích.

V rámci učiva o horninách by měli žáci vědět, jaký je rozdíl mezi nerostem a horninou. Učivo o horninách zahrnuje základní charakteristiku hornin, znalost pojmu hornina. Žáci by měli vědět, že se horniny podle vzniku rozdělují do tří základních skupin a to na horniny vyvřelé, horniny usazené a horniny přeměněné. Žáci by měli být schopni vysvětlit rozdíl mezi jednotlivými horninovými typy, tyto typy charakterizovat a přiřadit k jednotlivým horninovým typům nejznámější zástupce.

Zařazení laboratorního cvičení

RVP ZV vymezuje očekávaný výstup v rámci tematického celku Neživá příroda. Podle tohoto výstupu by měl být žák schopen rozpoznat podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek.

Laboratorní cvičení je vhodné zařadit po probrání učiva o nerostech a horninách, tedy během druhého pololetí 9. ročníku. Laboratorní cvičení by tak mohlo sloužit k ověření si úrovně získaných znalostí žáků v rámci učiva o nerostech a horninách. Stejně tak lze laboratorní cvičení využít v rámci opakování, kdy by žáci měli být schopni určit vybrané nerosty a horniny, uvědomit si rozdíl mezi nerostem a horninou, uvědomit si rozdíl mezi horninovými typy na základě jejich vzniku.

Materiál a pomůcky:

tři vzorky nerostů (vybrané například z těchto: síra, galenit, pyrit, halit, křemen, kalcit, sádrovec, olivín, slída, živec) označené N1, N2 a N3, tři vzorky hornin (vybrané například z těchto: žula, gabro, ryolit, čedič, slepenec, pískovec, vápenec, fylit, svor, rula) označené H1, H2 a H3, školní sešity žáků s vlastními poznámkami, učebnice přírodopisu (Matyášek a Hrubý, 2012)

vzorky nerostů i hornin – ideálně ze sbírky dané školy, kde učíme, pokud alespoň některé má; případně obstarat si vlastní nebo zakoupit například na burze (např. Ostrava, Tišnov)

je také vhodné, pokud již nejsou součástí daných vzorků, obstarat si na tyto vzorky menší kartonové krabičky, v nich budou vzorky uloženy; zabrání se tím také např. nepořádku způsobeného při rozpadávání nerostu nebo horniny