Pedagogika - stará 3

- všeobecná teorie výchovy (zákl. ped. kategorie, pojmy – edukace, metoda…)

• didaktika – teorie vzdělání a vyučování

• obecná (věda o vzdělávání, teorie vzdělávání)

• školní (teorie vyučování)

• teorie jednotlivých složek výchovy (cíle, úkoly, obsah, metody, formy, výchovy,…)

• teorie řízení výchovných institucí

• teorie mimoškolní výchovy

• sociální pedagogika (společenské fce výchovy)

• speciální pedagogika (somatopedie, oftalmopedie, logopedie, surdopedie, psychopedie, etopedie,…)

• srovnávací pedagogika (zaměřena na jevy, které lze srovnávat, příp. učební plány)

• dílčí pedagogické obory (teorie výchovy v jeslích, předškolní pedagogika, školní pedagogika, vysokoškolská pedagogika)

• Vztah pedagogiky k jiným oborům

filozofie (z té vyšla), společenské vědy (sociologie, psychologie – psychodidaktika, historie, politologie, soc. politika, soc. práce,…), přírodní vědy (statistika, matematika, logika, chemie, biologie,..), architektura (- Waldorfská pedagogika), biologie (stavba, činnost lidského organismu, jeho vývoj, zvláštnosti, fce NS,…), logika (poskytuje analýzu zákonitostí i forem správného myšlení, umožňuje ve shodě s logickými zákony správně uspořádat učivo, organizovat vyučovací práci,…), kybernetika (věda o informačních a řídících procesech, pro řízení pedagogického procesu,…), matematika (modely kvantitativní analýzy), historie (umožňuje vysvětlovat pedagogické jevy v hlubších souvislostech s ekonomickým, sociálně politickým a kulturním vývojem společnosti),

3. Význam pedagogického výzkumu a jeho metody

Při řešení výchovné problematiky vycházejí pedagogické vědy ze dvou základních zdrojů

1. z kriticky zhodnoceného historického dědictví pedagogiky

2. ze současných pedagogických zkušeností škol

Pedagogický výzkum:

Vědecká činnost zaměřená na systematický popis, analýzu a objasňování pedagogické reality. Vyznačuje se interdisciplinárním pojetím a širokým tématickým záběrem, tj. zabývá se vzdělávacími procesy v pracovní, politické, manažerské, informační, sportovní oblasti. Jednotlivé výzkumné metody není vhodné užívat izolovaně. Význam – odstranění nežádoucích jevů

Metoda historicko-srovnávací

plní základní úlohu při řešení koncepčních otázek pedagogiky (cílů, obsahu, výchovy)

Metody empirické

při přímém styku se zkoumaným objektem

• přímé

• nepřímé (studium výsledků pozorování pořízených jinými osobami)

pozorování – cílevědomé a plánovité sledování pedagogického procesu v jeho přirozených podmínkách; předmětem pozorování může být jak jednotlivec, tak celá skupina

experiment – zkoumají se záměrně navozené pedagogické jevy

• přirozený experiment (ve třídě, pracovně,…)

• laboratorní experiment (závislost na speciálních zařízeních)

rozhovor – důležitá je důvěra, motivace nejobecnější otázky na začátku