Pedagogika - stará 3

připravit jedince pro základní sociální role

rozvíjet základní fyzické a psychické kvality jedince (poskytuje mu potřebné vědomosti, cvičí jeho dovednosti a návyky)

rozvíjet jedince v jednotlivých oblastech kultury (filozofie, ekonomiky, práva,…)

Druhy výchovy:

• přímá = intencionální (bezprostřední pedagogovo působení)

• nepřímá = funkcionální (působení upraveným prostředím)

• heteroedukace – výchova druhým jedincem

• autoedukace – sebevýchova

Funkce výchovy:

Příprava k sociálním rolím (jedinec jako občan, jako pracovník, ochránce a tvůrce životního prostředí, partner, řidič, účastník kulturního života, uživatel hodnot, uživatel volného času, účastník dopravy) – selhání jedince postihuje celou společnost.

Rozvoj základních kvalit osobnosti:

dvoustrannost výchovy:

a) vzdělávání – vědomosti, schopnosti, dovednosti a návyky

výchova v širším slova smyslu

b) výchova v užším slova smyslu – postoje ke skutečnosti, potřeby a zájmy, chování

a) + b) tvoří v pedagogickém procesu jednotu ( mluvíme o jednotném výchovně–vzděl. proc.)

Výchovné složky: Již Aristoteles rozlišoval výchovu rozumovou, mravní a tělesnou.

výchova světonázorová (náboženská a filozofická)

v. jazyková, vědecká, ekologická

v. technická, ekonomická, pracovní

v. mravní, právní, politická

v. estetická

v. tělesná (zdravotní a pohybová)

2. Pedagogika – její předmět, vznik, prameny, disciplíny a hraniční obory

• Pedagogika (pais = dítě, agein = vésti)

= věda o permanentní výchově, teorie výchovy

• ve světě doposud neexistuje jednotné pojetí pedagogiky (různá pojetí se dělí podle autorů, podle toho z jaké teoretické koncepce vycházejí,…prostě co člověk a skoro i co místo, tak to jiné pojetí..) a ani není jednotná terminologie ústředních pojmů

• v jednom chápání jde o výchovu v lidské společnosti, v dalším o interakci mezi učitelem a žákem, další vysvětluje jevy učení a vyučování,…

• Vznik, prameny:

Pedagogika, jako vědní obor se začala vytvářet v době, kdy výchova začala hrát v životě společnosti důležitou úlohu a kdy vznikla potřeba vytvořit výchovně vzdělávací instituce. Zobecnění praktických pedagogických zkušeností existovalo i prvobytně pospolné společnosti, v otrokářské společnosti lze mluvit o konkrétnějším utváření pedagogického myšlení, ve starém Řecku a Římě – soustavy pedagogických názorů na hlavní otázky výchovy a vyučování. Pedagogika se zprvu rozvíjela v rámci filozofie, postupně se začala formovat jako samostatný poznatkový obor.

• Struktura pedagogiky:

• dějiny pedagogiky, výchovy a školy (všeobecné dějiny výchovy, národní dějiny výchovy, dějiny školství všeobecné i národní)

• srovnávací (komparativní) pedagogika (v různých zemích, státech, různé metody,..)

• obecná pedagogika – metodologická část