Vypracované otázky

29. Sociální chování a sociální jednání 

Chování = všechny činnosti jedince, i neuvědomělé nebo zcela zaměrné, reakce na vnější nebo 
vnitřní podměty 
Jednání: podmnožina chování; vědomá, k cíli zaměřená činnost, jež je v podstatě řešením úkolu
Soc jednání: takové jednání, které je svým smyslem orientováno na ostatní zúčastněné soc. 
subjekty

• Soc. jednání je vždy jevem:

• psychickým (podmíněno lidskou psychikou) a 

• sociálním (výsledkem působení soc. interakce a soc. jevů, je orientováno na jiné soc. 

subjekty) 

• Max Weber označil jako jednání jakoukoliv činnost, při tkeré se počítá také s reakcí druhých lidí, 

kteří nemusí být nutně přítomni. Weber jednání dělí na: 

1. Účelově racionální – je určené uvažováním o cíli, prostředcích a vedlejších účincích 

určitého jednání. 

2. Hodnotově racionální – je určené vědomou vírou a vlastní hodnotě určené určitému 

jednání. Tyto hodnoty jsou vytvářeny např. díky etickému, filosofickému či náboženskému 
přesvědčení. Tento typ jednání nemusí být racionální, ale orientuje se na racionální cíle. 

 z

33

60

Sociologie práva 1.semestr Kristýnka Tranů

3. Afektivní jednání – je určené aktuálními afekty, náladou a citovými stavy. Nedochází ke 

zvážení myšlenek a konců. „Afektivně jedná ten, kdo uspokojuje svou potřebu aktuální 
pomsty, aktuálního požitku, aktuálního odevzdání, aktuální kontemplativní blaženosti nebo 
odreagování aktuálních afektů“ (Weber 1998: 157). 

4. Tradiční (tradicionální) jednání – je určené výhradně vžitými zvyky. 

Přívlastek „sociální“ neboli „společenské“ jednání vyjadřuje, že: 

- chování má určitý význam pro jiné sociální subjekty 

- jedinec bere v úvahu existenci jiných sociálních subjektů přítomných bezprostředně nebo 
zprostředkovaně, tj. zastoupených materiální nebo duchovní kulturou



Další přívlastky: