Zkouška - shrnutí na 58 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
genetické dispozice však samy o sobě nevedou nutně k asociálnímu chování, ale genetická vloha
zvyšuje pravděpodobnost, že na chování budou mít vliv vnější činitelé, bez nichž by se deviantní
chování nerozvinulo
Teorie biosociální interakce - podobenství zámku (to zděděné) a klíče (prostředí a situace)
Rasa
- pojem rasy by se měl používat v uvozovkách, je to citlivá tematika
- antropologií a biologií je definován nehodnotícím způsobem:
= část lidské populace lišící se tělesnými (somatickými) i některými dalšími biologickými rysy a to
zejména barvou kůže, vlasů a očí, formou vlasů, nosu, rtů, víček („šikmé oči“), obličeje, proporcemi a
členěním těla
- tyto znaky nelze vnímat jednotlivě, ale v komplexu, jedná se o etnicitu
- v přeneseném významu je rasa komplex zahrnující jazykové, kulturní či náboženské znaky
- s rasou bývá často spojována ideologie rasistická (fašismus: „rasy se nesmějí mísit, kvalitnější rasy
degenerují“, „rasy si nejsou rovny“)
- všímáme si především reciprocity v lidských aktivitách
Teorie sociální směny:
George Simmel:
- v lidské interakci existuje vždy určitá reciprocita (neboli ekvivalence)
- na sociální interakci tedy lze pohlížet jako na směnu
- v 50. a 60. let další autoři (Homans) podrobně rozpracovali teorii sociální směny: zdůrazňují, že v lidské
interakci se směňují hodnoty nejrůznějšího druhu (ideje, informace, moc, prestiž), člověk neustále
provozuje sociální barter
Homans
- v lidském chování dominuje racionální prvek
- každé chování lze zpětně rekonstruovat z hlediska ekonomické kalkulace
- sociální interakce je trvalou směnou odměn a trestů (my určitým způsobem jednáme, za to jsme
odměňováni nebo trestáni; snažíme se získat odměnu a vyhnout se trestu)